Farmářka Lucka

Poslední dva víkendy jsem jen kydala vrstvy hnoje a pak stlala měkkou slámu. Příprava zimoviště je neobyčejně těžká ale nutná práce. Tuhá zima je na spadnutí a to je čas, kdy zazimováváme naše zvířata. Doba jejich volného skotačení po pastvině a dvoře je u konce a až do jara budou v teplém, slámou vystlaném chlívku. Otázka je, co je pro nás jako pro chovatele lepší. V současných vyprahlých létech je pro mě osobně skoro lepší, když jsou na zimovišti. Za jiných okolností by bylo snažší nechat je na pastvě, ale v létě je sucho, že tráva neroste a tak musím objíždět celý statek a vozit jim seno, slámu, zrno a vodu. Na zimovišti je vše při ruce, ale zas je zima, často zamrzá zdroj vody, a když příjdu z práce jdu krmit, tak už je tma a musím chodit i s čelovkou. Největší problém zimoviště je ale kydání. Pokud zvířatům častpo nekydáte, brzo není v chlévě k hnutí. Zvířata buď pochytáme do přepravek (králíky, kachny, slepice), nebo je naženeme jako stádečko do chléva. Chlév se musí pěkně...

Včera byl večer během něhož probíhají mikulášské obchůzky. Tato krásná tradice se naštěstí v Čechách drží zuby nehty. I když průvody vypadají jinak než v minulosti, kdy kromě anděla Mikuláše a čerta chodila ještě smrtka, Ambrož, Perchta a často i jiné postavy, zůstává tato tradice krásným zvykem vyhrazeným jen pro české děti. Letos jsem šla za čertici a jsem moc ráda, že jsem si to mohla zkusit. I když strejda Mikuláš říkal, že čerti mají být vždy kluci. Obcházeli jsme domky, abychom postrašili děti. Nejde ale jen o děšení malých dětí, Mikuláš má především výchovnou funkci, která pak dává rodičům do ruky skvělou "zbraň" v podobě věty: Já to řeknu Mikulášovi a ten na tebe pošle čerty! A obvykle to funguje (minimálně v prosinci, kdy je vzpomínka na čerty v dětech živá :D). Dnes některé matky oponují, že by se děti neměly strašit peklem, že je to stresuje, ale myslím, že dnešní mládež potřebuje takovýto vzor a obraz dobra a zla snad více, než předchozí generace. Jde přede...

Tyhle Vánoce jsou trochu zvláštní. Chci mít ve své domácnosti svojí výdobu, ale zároveň vím, že na Vánoce nebudu doma. Já jedu ke svým rodičům a přítel zase ke svým. Protože nebudu doma a většinu času trávím stejně mimo byt, tak to letos pojmu trochu ošizeně. Zároveň v rámci šetření nebudu nic kupovat a vše si vyrobím, tímto vás zároveň odkazuji na můj předešlý článek o tvoření výzdobu z papíru za pár korun. Netradiční adventní věnec, který jsem si vyrobila je podle mě velmi efektní a hezký. Potřebovat k němu budete dřevěnou krabičku (šuplíček), 4 svíčky, kostkatou červenou mašli, plody lesa (kaštany, šišky, šípky, bukvice). Všechny přírodniny jsem prostě a jednoduše poházela do krabičky a svíčky jsem postavila mezi přírodniny, krabičku ovázala stuhou a to je vše. Ale hezké ne? Právě nám nastal advent a dnes zapalujeme první adventní svíčku na věnci. Svíčku, které se říká železná, následovat bude bronzová, stříbrná a zlatá. Většina zvykoslovných předmětů má kruhový tv...

Spousta lidí říká, že dnešní mladí už nechtějí pracovat, jsou líní, nemají zájem o tradiční hodnoty a ze zemědělství utíkají. V naší firmě pracují téměř samí mladí lidé mezi 20 a 40 lety. A je to skvělé. Skvělý příklad je třeba náš zootechnik. Je mu 24 a končí inženýra, už pracuje, letos se oženil, přestavuje si domek, je včelař, jako svatební dar dostal krávu a chce aspoň 4 děti. A proč ne? :D Já jsem se k zemědělství dostala trochu omylem a trochu přirozenou cestou. Narodila jsem se v jedné vsi na Strakonicku, takže venkovanka jsem od narození. Moji prarodiče ale koupili JZD v jedné vesnici na Šumavě a tam dodnes jejich dcera chová skot, simentály. Jako dítě školou povinné jsem tam trávila prázdniny. Jezdila jsem na koni, kydala prasatum, účastnila se zabijaček. Tam byly moje farmářské začátky. Pak jsem šla na gymnázium a moje cesty k babičce se staly vzácnější. Postupně jsem ale stále častěji navštěvovala svojí tetu, která se provdala do velké zemědělské firmy v Týně nad Vltavo...

Jakožto začínající rodina šetříme s přítelem, kde se dá. Vždyť nás čekají děti, pořizování vlastního bydlení, platíme pronájem atd. Přesto chci mít doma krásnou vánoční výzdobu. Naštěstí mám ráda tvoření všeho druhu a tak si výzdobu vytvořím sama. K výrobě použiju ten nejlevnější materiál- papír. Tady je pár nápadů jak si za nula, nula, nic vyzdobit byt a vykouzlit doma krásnou atmosféru Vánoc. První co si vyzdobím jsou okna, protože ty jsou vidět z ulice a všichni je vidí. Jejich výzdobou tak ovlivníte náladu celého města. Já si každý rok do oken lepím papírové vločky. Zvlášť v posledních letech, kdy si o bílých Vánocích můžem nechat leda tak zdát, jsou tyto vločky vzpomínkou na zasněžené tiché město. Vločky vyrobíte docela snadno. Z klasické A4 papíru si vystřihněte čtverce, můžou být různě velké. Pak přeložte protějšími rohy k sobě, vznikne trojúhelník. Znovu přeložte tento trojúhelník a pak ještě jednou na půl. Konce zakulaťte, aby výsledná vločka byla kulatá, pokud ale chcet...

Tento článek se bude trochu vymykat normálu z této rubriky. Půjde v něm hlavně o sladké náplně obecně a jako bonus bude recept na buchty, ačkoliv my děláme buchty ze stejného těsta jako koláče, takže to bude jen trochu opakování. Maková náplň Makovou náplň absolutně miluju. Na internetu se to jen hemží nejrůznějšími recepty na tu nejlepší. Obsahují mraky ingrediencí od vroucího mléka po strouhaný perník. Já mám ale nejraději 200 g mlétého máku povařeného v 200 ml vody . Mák jen nespařuji, ale chvíli přímo vařím. Dochucuji jen švestkovými povidly a skořicí . Taková náplň mi chutná nejvíce. Vy ale můžete použít moučkový cukr na doslazení, a na dochucení vanilku, rum nebo cokoliv, na co přísahala vaše babička nebo maminka. Tvarohová náplň Tvarohovou náplň děláme z domácího měkkého tvarohu . To je základ. Pak přidávám jen moučkový cukr a žloutek . Pokud je tvaroh hodně hustý ředíme ho zakysanou smetanou. Do tvarohu přidávám ještě vanilku. Variant je ale mnoho, někdo nedává ...

Je tu další mix článek. Fotky, ke kterým jsem nechtěla psát celý článek, ale chci se s vámi o tyhle střípky našeho života podělit. Tak tady jsou, průřez naším všedním listopadem. V neděli 4.11. jsme uskladňovali jablka. Vyčistit sklep našeho barokního statku, otrhat jabloň a hrušeň. Naložit na rikšu, ať se s tím netaháme na vícekrát a pak šup do sklepa. Snad vydrží celou zimu jako zásobárna vitamínů. Při sbírání nám pomáhala i Bohunka. Ta by očesala třeba celý sad :) Podzim je čas honů. Děda je vášnivý myslivec, ale tyhle bažanty jsem dostala od známých. Už pomalu saháme do spíží, ale zimy se nebojíme. Farma pokrytá jinovatkou Dojení už často probíhá potmě :)