Přeskočit na hlavní obsah

Tenkrát v létě o senách...

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat článek o seně. Přeci jen to není kdovíjak atraktivní téma. Ale zkušenosti poslední doby mě přesvědčily, že seno je životně důležité pro zemědělce zabývající se živočišnou výrobou a pro většinu zemědělců představují sena zásadní část roku.



Při jedné akci jsme učili veřejnost nosit kupky sena



Seno je suchá tráva. Pro někoho je to jasné, ale divili byste se kolik dětí netuší, co vlastně seno je a běžně si ho pletou se slámou. Takže ještě jednou pro upřesnění - seno je usušená louka, tráva a používá se ke krmení zvířat v době zimy nebo sucha, prostě když tráva neroste. Sláma jsou obilná stébla, zbytky po žních z obilí a slouží jako podestýlka.V souvislosti se slámou bych ještě ráda zmínila slavné slamníky, tedy matrace vyrobené ze slámy, kdy se cícha z hrubého plátna naplnila slámou. Na slamníku se údajně spalo příjmeně.

Samotnému sečení první trávy, která po zimě naroste se říká senoseč a začíná běžně začátkem června. A jestli jste někdy přemýšleli, co je to ta otava ("žádnej neví jako já, jak se seče otava"), tak vězte, že to je druhá tráva, která pak stihne do zimy ještě dorůst.

K sečení dříve sloužila travní kosa nebo srp, které možná ještě máte na chalupě. Kosu i srp bylo potřeba brousit brouskem, který se skrýval v toulci s vodou. Občas se musela i naklepat na klepadle s babkou. Dnes sečeme sekačkami za traktorem. Seno se pak musí nechat uschnout. Během sušení se seno obrací hráběmi nebo obracečkami. Usušené seno se pozná podle toho, že šustí a i ty nejsilnější stvoly se snadno lámou.



Seno se pak sváželo na trakařích, žebřiňácích nebo valnících do stodol. Musí být opravdu perfektně suché, při vysoké vlhkosti může seno začít plesnivět nebo se může i samovznítit. Dneska seno balíme do balíků. Klasické balíky jsou slisované do válců o hmotnosti několik metráků. My si s tetou necháváme pomocí starého balíkovače dělat lehčí balíky, hranaté o hmotnosti jen několika desítek kil. Snáze se nám s nimi manipuluje.

Někdo říká, že seno by se mělo po usušení nechat ještě 6 týdnů odležet, než se začne zkrmovat, aby zvířatům neudělalo zle. My to dodržujeme, ačkoliv jsem četla, že to není nutné. Se senem by se mělo také co nejméně manipulovat, aby si zachovalo, co nejdelší vlákna a vysoký obsah vitamínů.

Sena na zimu potřebujeme opravdu hodně, jen na naše malé hospodářství musíme naskladnit zhruba 1000 balíků sena. A to není sranda, docela jsme se u toho celá rodina zapotili :D Jedna ovce sní asi půl kila až kilo sena denně. Ale taková dojnice až 15 kilo. 

Celá rodina na senách


Seno je také samosebou nejrůznější kvality podle druhu louky, ale v tom se já zas až tolik neorientuju, takže o tom zase jindy. Myslím, že už máte celkem jasnou představu o tom, jak je seno důležité a že, ostatně jako se vším v zemědělství, je za ním spousta práce a potu. Na druhou stranu vůně sena je neodmyslitelně spjatá s venkovem a snad každé dítě, by si mělo zkusit jako to je, rozběhnout se a skočit do kupky sena.

Zkoušeli jste si jako děti hrát v seně nebo teď sami sečete králíkům tak, jako to dělával váš děda? 


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...