Přeskočit na hlavní obsah

Před bezem klekni!

Konečně mám po škole a tak jsem se rozhodla začít bylinkařit. Pro každou začínajíví bylinkářku není nic snadnějšího než posbírat květy černého bezu, které najdete úplně všude. Nám roste přímo u stodoly na pastvině.

Roste všude!
Černý bez se používá už od antiky a ne nadarmo se říká: "před heřmánkem smekni, před bezem klekni". Dnes ho najdeme prakticky úplně všude: na krajích lesů, uprostřed pole, u stájí a maštalí, kde se vysazoval, aby zaháněl dobytčí mor. Kvete právě teď, tedy od konce května do konce června. Květy se sbírají za suchého počasí a měly by být v plném květu nebo těsně před ním. Květy jsou neobyčejně bohaté na vitamíny A a C, třísloviny a další léčivé látky, které působí především proti nachlazení. Proto se suší do 40 stupňů a na podzim se využívají při chřipkách. Bezový čaj uleví od horečky a báječně chutná.




 Sirup nebo macerát? 
Mnoho z vás zná jistě bezový sirup. Já ho však nedělám. Převařením a konzervováním ztratí všechny své účinné látky. Na zimu si tak ve spíži skladujeme jen ochucený cukr. Dokud bez kvete, tak si každý den dopřávám skleničku bezovky, tedy za studena macerovaného bezu.
Na jednu skleničku počítejte jedno květenství. To pak zalijte přiměřeným množství vody, přidejte citrón a třeba i další bylinky (výborná je máta nebo meduňka). Bez nechte macerovat alespoň 15 minut, aby se pil z květů dostal do vody. Případné broučky lze vybrat opatrně sítkem. Macerát si samosebou doslaďte podle chuti libovolným sladidlem, já v tomto přípdě používám na 1 slenici 1/2 lžičky třtinového cukru.


Bez ve staročeské kuchyni
Kosmatice jsou staročekým receptem a říká se jim také řízky chudých. Jde jen o obalené květy bezu v  hustším těstíčku na palačinky. Chutí připomínají obalený květák a podávat se můžou naslano s bramborem nebo salátem. Do těsta lze přidat i trochu piva. Sladká varianta může být posypána skořicový cukrem nebo zakápnuta medem. 




Tak si užívejte jarně letní dny a při trhání bezu nezapomeňte na klobouk, sluníčko už má totiž vážně sílu. Těším zase u dalšího článku :)



Půjdete na bez příště se mnou? :)


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Ekologická domácnost (a ekonomická)

Tak a je to tady! Mám vlastní domácnost. A protože chci, aby naše příroda i venkov mohly volněji dýchat a mám dobrý pocit, když můžu pro planetu udělat něco dobrého, rozhodla jsem se, že ta moje domácnost bude ekologičtější. Možná nedělám vše, co bych mohla, ale snažím se, abych mohla žít s čistým svědomím, že jsem něco udělala. Zde je pár nápadů jak to dělat podle mě lépe. 1. Nejlepší je ten odpad, co vůbec nevzniká Je to pravda, ale dost těžko se to uvádí do praxe, zvlášť pokud nebydlíte v Praze, ale na malém městě jako já. V Praze už fungují obchody bezobalové, kde nakoupíte přímo do svých donesených skleněných nádob a pytlíků. Tady si o tom můžeme nechat jen zdát. Takže se aspoň snažím co můžu. Ovoce a zeleninu mám svojí ze zahrádky nebo od sousedů. Pokud už si zeleninu kupuji, vždy dám přednost té, kterou si můžu nabrat sama a ne už baleným kouskům. Na ovoce jsem si ušila stylový pytlíček s dekorem jablek. Mléko si čepuji z mlékomatu do skla a doma si z něj vyrábím jogurt...

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...