Tak jsem se konečně vdala! Po osmi letech chození jsem se s Petrem vzali a jsme před zákon a lidmi spolu. Svatbu jsem měli na jedné z našich farem, kde pronajímáme prostory k různým oslavám. Přidávám pár fotek k inspiraci. Celá svatba se nesla v duchu venkova a folkloru.
Jak jsem se vlastně seznámili?
Petr je z České Lípy a já ze Strakonic. Seznámili jsme se když mi bylo 15 a jemu 17 přes internet, konkrétně přes web YouTube. Petr tvořil videa a začali jsme si psát, napřed přes YouTube, pak přes ICQ. Celý rok jsme si psali a pak přijel autobusem přes Prahu. 5 let, tedy celou střední a vysokou jsem za sebou jezdili na víkendy, prázdniny, volno, zkrátka kdykoliv to šlo. Po vysoké se nastěhoval k nám a po mojí vysoké jsme si našli byt v Týně. To je celé :)
Šaty mi šila známá, která je amatérská švadlena. Sukně je tvořená pěti metry látky, střih je obyčejný, šaty nemají žádné lemování ani ozdoby, aby vynikl vyšívaný pásek, který jsem si nechala poslat ze Slovenska.
Krabička na prstýnky je z ořechového dřeva s vypáleným textem. Uvnitř je mech, sušená růže a vše je napuštěno cedrovým olejem.
Celkově jsem se s svatbou vešli pod 80 tisíc. A ono to tak je. Velká svatba něco stojí, ale zase je na co vzpomínat.
Jak jsem se vlastně seznámili?
Petr je z České Lípy a já ze Strakonic. Seznámili jsme se když mi bylo 15 a jemu 17 přes internet, konkrétně přes web YouTube. Petr tvořil videa a začali jsme si psát, napřed přes YouTube, pak přes ICQ. Celý rok jsme si psali a pak přijel autobusem přes Prahu. 5 let, tedy celou střední a vysokou jsem za sebou jezdili na víkendy, prázdniny, volno, zkrátka kdykoliv to šlo. Po vysoké se nastěhoval k nám a po mojí vysoké jsme si našli byt v Týně. To je celé :)
Šaty mi šila známá, která je amatérská švadlena. Sukně je tvořená pěti metry látky, střih je obyčejný, šaty nemají žádné lemování ani ozdoby, aby vynikl vyšívaný pásek, který jsem si nechala poslat ze Slovenska.
Manžel nechtěl kompletní oblek. Měl tedy jen černé kalhoty, hnědé polobotky a ručně dělaný, kožený, hnědý pásek. Bílou košili a černou vestu rozveselila květina v klopě.
Svatba se konala 1. června. Chtěli jsme svatbu v dubnu a plnou tuloipánů, ale báli jsme se počasí, aby bylo hezky na venkovní grilovačku. Svatbu v květnu nám zase nepovolili pověrčiví příbuzní. Nakonec tedy padl první víkend v červnu, shodou náhod 1. červen a Den dětí.
Obřad se konal v kapli svaté Anežky. Kaple je velmi moderní, celá ze dřeva a skla. Velká okna směřují k přírodnímu rybníku/močálu, který je plný žabek a kachen. Kaple je obklopená meditační zahradou.
Svatební oznámení a pozvánky jsem si nechávali dělat v chráněných dílnách PO-tisk v Týně nad Vltavou.
Zároveň
jsem si u nich nechala udělat svatební magnetky pro svatebčany. Za
dárky a milou návštěvu si od nás taky něco odnesli. Svatební oznámení a
magnetky na míru stály asi 3000 korun.
Prstýnky nám dělala umělkyně a designerka Lucie Moi, která studovala
desing na univerzitě v Petrohradu. Jsou ze surového stříbra ručně
leptané s našimi vyraženými jmény. Prstýnky stály cca. 6000 korun.
Krabička na prstýnky je z ořechového dřeva s vypáleným textem. Uvnitř je mech, sušená růže a vše je napuštěno cedrovým olejem.
Kytice nám aranžovala inženýrka Kateřina Mrázová ze Zámeckého zahradnictví. Některé květiny jsou objednané z pražských velkoobchodů, asi polovinu tvoří kvítí natrhané v okolí. Chtěla jsem luční kvítí, aby se hodilo do venkovského stylu. Kytice byly úplně všude. Malé kytičky na stole, ve vázách v každém rohu budovy, kytice měly maminky, babičky, družičky, svědkyně a pánové v klopách. Všechny kytice a výzdoba stály asi 15.000.
Dorty pekla moje teta Lucka. Hlavní byl krtkův dort s krtčicí něvěstou a krtkem ženichem. Okolo pak bylo 62 mufinů, z nichž každý byl malý dortík. Ideální pro servírování.
Další dort byl zrcadlový tvarohový dort s ovocnou náplní a zlatou glazurou.
K obědu jsme měli knedlíčkovou polévku a bramboračku a jako hlavní chod se podával hovězí guláš nebo vepřové se zelím a knedlíkem. Za vše vděčím mému tatínkovi, výbornému kuchaři.
Po obědě následoval raut s věpřovou kýtou a vepřovým gyrosem. Kýtu nám připravily v MUÚ Písek, gyros jsem si dělala sama. Stačí naložit vepřovou plec nakrájenou na plátky do oleje a gyros koření přes noc. Pak ještě potřebujete gyrosovač na plynovou bombu. Ten si ale můžete někde půjčit. Ke gyrosu se podává pita chleba nebo nějaké placky a salátky. Vše je samoobslužné.
Na svatbu mi taky teta pekla koláče v naší peci a cukroví (perníčky, linecké, rohlíčky). Další teta mi dělala štrůdle jablečné a švestkové s mákem. Další teta připravila malé čokoládové a ovocné pohárky do ruky, které sklidily ohromný úspěch.
Saláty k masu jsem si nachala míchat v hotelu Elektra v Bechyni. Jen jsem to přehala s množstvím. Objednala jsem salátů pro 120 lidí a bylo nás jen 50 takže nebyla šance je sníst. Ups no :D Saláty nás vyšly na asi 10.000.
Docela dobře jsem to vymyslela i s nápoji. Na baru se točilo pivo, rozlévalo víno a tak dále. Voda byla ale samoobslužná díky demižonům na 6,5 litru s kohoutkem. Led, máta, citron, limetka a trocha bylinného sirupu a domácí limonáda je na světě. Vedle pak byla ovocná nealko bowle z džusu a ovoce s ledem.
Docela dobře jsem to vymyslela i s nápoji. Na baru se točilo pivo, rozlévalo víno a tak dále. Voda byla ale samoobslužná díky demižonům na 6,5 litru s kohoutkem. Led, máta, citron, limetka a trocha bylinného sirupu a domácí limonáda je na světě. Vedle pak byla ovocná nealko bowle z džusu a ovoce s ledem.
Fotka s krávou musí být. Jinak účes líčení mi dělaly v týnském salónu Katka.
Celkově jsem se s svatbou vešli pod 80 tisíc. A ono to tak je. Velká svatba něco stojí, ale zase je na co vzpomínat.
Komentáře
Okomentovat