Přeskočit na hlavní obsah

Domácí mlékař 3. díl: Naturální sýr se syřidlem

Výroba přírodního sýra je skutečně jednoduchá. Potřebujete jen mléko a syřidlo. Můžete samosebou použít i nějakou kulturu na zjemnění chuti,  ale to už nechávám na vás. Pokud budete sýry dělat sporadicky, stačí vám hrnec a teploměr. Jestli se chcete ale mlékaření věnovat více, zkuste si koupit nahřívací lodny, které po nastavení udrží teplotu podle vašeho přání. 



Potřebovat budeme libovolné množství mléka, ale doporučuji dělat alespoň ze dvou litrů. Samosebou potřebujeme čerstvé mléko, ne krabicové. Já mám mléko z našeho mlékomatu. Mléko ohřejeme na 35 stupňů.

V převařené vodě si rozmícháme syřidlo. Postupujeme podle návodu na sklenici. Syřidlo se dá koupit přes internet a je poměrně drahé, používá se ho však jen pár kapek, takže vám vydrží opravdu dlouhou dobu.Vodu se syřidlem za stálého míchání vlijeme do mléka.


Mléko stále necháme na teplotě 35 stupňů a počkáme asi 40 minut. Toť vše. Po uplynutí doby se vytvoří sýřenina, mléko se srazí. Sýřeninu nožíkem pokrájejte na kostky o velikosti vlašského ořechu. 


Sýřeninu pak můžete nabrat do nějakého plátýnka nebo sítka podobně jako tvaroh, aby vykapala syrovátka a zůstal jen pevnější sýr. Nejlepší jsou ale tvořítka na sýry. Tam sýr necháme alespoň 24 hodin odkapávat. Během této doby ho můžeme několikrát v sýtku obrátit, aby vykapal rychleji ze všech stran. Sýr je pak pevný zhruba jako tužší lučina.



Takovýto sýr má opravdu naturální chuť mléka, proto se přidávají různé kultury, které seženete na internetu. Většině lidem ale chutná. Nicméně i tento sýr si můžete doma vylepšit. Stačí ho pokrájet na kostky a přidat bylinky. My přidali sůl, pepř, česnek a pažitku. Podáváme s domácím chlebem.





Tak co, zkusíte to?
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...
Okomentovat
Další informace

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...
Okomentovat
Další informace

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...
Okomentovat
Další informace