Dlouho jsem přemýšlela jestli budu psát i o přírodě. Nechci z tohoto blogu mít nějaký deník výletářky, psaní o pobytech v přírodě a podobně. Ale píšu o venkově a, díky bohu, náš venkov se neskládá jen z ekumeny, tedy území obývané a využívané člověkem, ale i z anekumeny, divoké přírody. Pokud si chcete skutečně odpočinout, nikde se vám to nepovede tak, jako v lůně přírody. Dnes vám doporučím dvě součásti naší jihočeské divočiny.
Zalesněné hory jsou plíce Čech a co bych byla za jihočešku, kdybych vám nedoporučila Šumavu. Její hvozdy jsou plné míst, které prostě musíte vidět. Boubín, Bobík, Mařský vrch...to jsou místa, na která jsme s přítelem za poslední dva roky vystoupali. Cestou se sice pořádně zapotíte, ale zase ten výhled a vzduch čisté krajiny... nehledě na příjemný pocit ze spálených kalorií :D
Co by to bylo za léto bez koupání? Já dřív nechtěla o přírodní vodě ani slyšet. Koupala jsem se jen v bazénech a na veřejných kopalištích s filtrovanou a chlorovanou vodou. Bazény byly plné lidí, kde se nedalo udělat pomalu ani pár temp. Chemicky upravená mrtvá voda nepřinášela vůbec nic, všudypřítomný hluk a dlažba.
Letos mě přítel ukecal na koupání v řece. Není nic lepšího. Řeka stále pluje dál takže voda je čistá. Břehy řeky jsou dost dlouhé pro všechny, nehledě na to, že ne každý se chce koupat právě v řece. Vždy jsme na tom našem kousku břehu sami. Všude je ticho jen řeka teče. Jde o živý organismus, který si pamatuje každé místo naší vlasti kudy proplul. Je plná ryb, kamenů, písku a vodních rostlin. Jediné co je třeba podotknout je fakt, že řeka je chladnější, takže se v ní dá koupat jen ve dnech jako jsou tyto, kdy jsou několikadenní vedra.
Poselstvím tohoto článku je jasné: jděte do přírody, ve které najdete klid i sebesama.
Komentáře
Okomentovat