Přeskočit na hlavní obsah

Kachnobraní

Máme tu podzim a blížící se posvícení. To je čas, kdy musí husy trpět za zradu svatého Martina. My husy nemáme, takže to odnesou kachny. Když se nám narodil sirotek chocholaté kachny, rozhodla se teta, že mu pořídí kamarády. Koupili jsme 10 kachen pižmovek. Ty u nás od dubna do října dováděly, čachtaly se ve vodě, prolézaly ten náš 12x10 zahradní prales, ve kterém hledaly hmyzáky a krmily se jen pšenicí a syrovátkou. Bohužel, přišel jejich čas a to právě včera. 






Kachny jsme pochytaly a můj šikovný skoromanžel jim jedním úderem srazil hlavy. Tím, že na nás byly zvyklé až do poslední chvíle nic netušily. 

Když zabíjíme takto více zvířat najednou, používáme škubačku. Ušetří vám opravdu mnoho práce. 


Zvíře ale před použitím škubačky musíte spařit. Používáme vodu, která dosáhla 79 stupňů. Méně kachnu nespaří, a více se také nedoporučuje, kachtě to poruší kůži. Zvíře ve vodě pořádně vykoupejte ze všech stran, aby se voda dostala i pod křídla. S vodními ptáky je to těžší než s holuby a slepicemi, protože mají mastné peří, které je chrání ve vodě. 

Pak stačí kachnu vhodit do škubačky a zapnout.



Kachnu pak musíte ručně doškubat, ale to už jsou jen kosmetické detaily. Z drtivé většiny je kachna oškubaná zhruba po 30 vteřinách ve škubačce. Nesmíte jí tam nechat příliš dlouho, aby se zbytečně moc nepotloukla. 
Následně stačí kachnu vyvrhnout. Odříznout v krku hltan a spodem vyrvat vnitřnosti ven. Teta si nechávala srdce, žaludky, (které je potřeba vyčistit) a játra, ze kterých odstranila žluč. Z těchto částí se vaří polévka, nebo se dají přidat do nádivky. 

Kachnu pak vymyjte a nechte na chladném místě nebo v lednici. Maso by si mělo odpočinout.

Původně jsem chtěla dělat druhý článek s receptem na pečenou kachnu, ale ono je to tak jednuduché, že ten recept hodím ještě sem. Kachnu stačí nasolit, opepřit a pokmínovat vložit do pekáče, podlít a péct. Čím pomaleji tím lépe. Takže na málo stupňů dlouhou dobu, třeba i 3 -5 hodin. Pokud je ale kachna mladá, což v našem případě byla. Stačí vám i hodina a půl. Ke kachně podáváme zelí, špenát, dušenou zeleninu... Knedlík, brambor halušky....




Komentáře

  1. Děkuju za odkaz a prosím, můžete mi napsat jakou máte škubačku a jak dobře oškube peří? Uvažuju o koupi a nemám žádné info. Velice děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. https://www.driml-napajecky.cz/cz/drubez-holubi/skubacky-porazka-drubeze/skubacka-drubeze-karuselova-d-60-do-15-kg-na-kachny-a-veskerou-hrabavou-drubez-14238.html Máme tuhle, ale myslím, že půjde sehnat i na bazarech pokud budete hledat. Jestli máte více drůbeže tak se vám určitě vyplatí.

      Vymazat
    2. Peří škube dobře, ale musíte počítat s tím, že to není úplně dokonalé. Taky záleží jak kachna přepeřuje. Ideální je zabíjet těsně před přepeřením, aby vám v kůži nezůstaly tvrdé brky. Taky záleží jak kvaliutně ji spaříte. Chce to trochu cviku, ale na to příjdete.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...