Přeskočit na hlavní obsah

Podzimní ruční práce

Už se krátí dny a venku je zima a sychravo. Ideální období, abyste se zavřeli doma a zkusili něco originálního vytvořit. Lidé na vsi se museli v minulosti sami zabavit a nejinak je tomu i dnes :). Zapojte do tvoření i děti nebo kamarády. Mám pro vás několik nápadů na tvoření a možná i na vánoční dárky (už se to blíží). Ty snažší kousky mám i s návodem, aby si je mohl zkusit každý.



1. Podzimní enkaustika

Bohužel nejsem moc šikovná malířka, i když mě to neobyčejně mrzí. Holt jsem od přírody nadaná hudebně, ale ne výtvarně. Naštěstí jsem poznala enkaustiku a zamilovala se do ní. Jde o malování horkým barevným voskem s pomocí žehličky. Malováním pak vznikají barevné vzory a obrazce. Výroba podzimního obrázku je ale až primitivně snadná a myslím, že výsledek je více než pěkný a efektní.

Potřebovat budete žehličku na enkaustiku, vosky nebo kvalitní voskovky, papír na enkaustiku (koupíte ve výtvarných potřebách). Dále leták nebo papíry, které můžete vyhodit a papírovou utěrku. 




 Na horkou žehličku si naneste vosky v podzimních barvách: žlutou, zelenou, červenou, hnědou, oranžovou.... Žehličku pak přiložte na čtvrtku, kterou si vystřihete do požadované velikosti a tvaru, a potáhněte. 





 Následně žehličku otřete do utěrky a přiložte vždy jen špičku a pomalými krátkými pohyby tvořte motiv žilnatiny listu. Na žehličku můžete podle potřeby přidávat barvy (na to si po chvíli sami příjdete).
 Hotové dílo můžete orámovat špičkou žehličky. Po zaschnutí vosku obrázek přetřete papírovou utěrkou, aby se vyleštil. Můžete ho pak zarámovat a darovat. Tímto způsobem můžete vyrobit přáníčka, obrázky, dekorace nebo záložky do knihy.


2. Pletená liška

Možná si pamatujete na módu ze 30. let, kdy dámy nosily do společnosti lišku kolem krku. V dnešní době necháme lišky raděli běhat po lese, ale děti určitě liščí kamarád kolem krku potěší a zahřeje.
Šála je jednoduchá, pletená jen hladce. Na koncích se zužuje  do hlavičky a ocásku. Ocásek bílou přízí. Čumáček a ouška jsou háčkované. Oči pak tvoří dva černé knoflíky. Ze zadu na hlavičce je přiháčkované ouško, do kterého se šála zastrkává, aby držela. 

3. Vyšívání pro myslivce

Ideální dárek pro dědu myslivce. Na internetu je soustu motivů ptáčků nebo i jiné lesní zvěře. Každého myslivce nebo milovníka přírody jistě potěší obrázek z lesa. Vyšívala jsem jen obyčejným křížkovým stehem. Nemusíte se ale omezovat jen na obrázky, zkuste vyšívat na obaly na knížky, na kapsičku košile atd.

čírka modrá

bažant obecný
sýkorka parukářka
4. Prostírání s listy

Tak na tohle prostírání jsem obzvlášť hrdá, protože je to můj nápad. Stačí posbírat pár listů, jejichž tvar se vám líbí a připravit si podzimní odstíny barev na textil. Na první prostírku jsem zkoušela prostě jen žlutou, hnědou, oranžovou... Pak jsem zkusila barvy míchat a příjde mi, že jsem dosáhla větší přirozenosti a přírodnosti. Ale to je už na vašem posouzení. Listy stačí štětcem obarvit podzimními barvami a pak obtisknout na látku. Já zvolila bílou s červeným vyšitým lemováním, ale můžete zkusit jakoukoliv jinou látku. Barvy pak podle návodu zafixujte (ty moje barvy stačilo zažehlit).




5. Podzim pro děti

 Papír je pro děti kouzelný materiál a dají se z něj tvořit nejrůznější dekorace a dárky. Takováto nástěná dekorace je velmi snadná, a přesto potěší každou maminku nebo babičku, protože je velice efektní a hezká. Stačí vám jen tvrdší karton, čtvrtky, vodovky, štětec, lepidlo a ruličky od toaletního papíru nebo utěrek a nůžky. Ruličky stačí sešlápnout a z jejich kulatého tvaru se rázem stane slzička, kterou nastřihejte na zhruba centimetrové proužky. Tím vznikne několik slziček, kterých se dají skládat různě v složité květy. Fantazii se meze nekladou. Z tvrdčího kartonu vystřihněte věneček, jako šablona můžou posloužit dva talíře, jeden větší na obvod a jeden menší na vyznačení středu. Bílé čvrtky nabarvěte vodovkami. Ideálně laďte do podzimních barev. Já použila odstíny červené, žluté a oranžové. Ze čtvrtky pak můžete stříhat různé tvary, listy, kruhy, květy a lepit podle libosti na věnec z kartonu, aby neprosvítala kartonová hněď. Hotový věnec převažte stuhou a pověste na zeď. 


Zní to sice divně, ale ruličky od toaletního papíru jsou pro mnohé tvořilky zdrojem nekončící inspirace. Zkuste s dětmi za deštivého nebo sychravého večera takovou podzimní rychlovku. Zvířátka z ruliček. Ty staří jen temperami pokreslit. Pokud víte, co za zvířátko tvoříte, můžete si už předem pomalovávat v barvách, jaké chcete (např. bílou plošku jako bříško lišky). Černým lihovým fixem pak dokreslíte zobáčky, čumáčky, očíčka a další. Tady vidíte sovičku a lišku jak hlídají vřes. Roztomilé a zvládne to každé dítě.


Zvířátka z kaštanů jsou asi klasika. Děti ještě nemám, ale naštěstí jsem sama takové velké dítě, takže si hraju i sama  :D Nebudu vám tu ukazovat žirafu nebo stonožku z kaštanů a sirek, ale nechala jsem se inspirovat knihou Nápady pro podzim a zimu a vytvořila sovičku ze šišky, žaludových čepiček a semen jinanu. Vtipná ne?



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Ekologická domácnost (a ekonomická)

Tak a je to tady! Mám vlastní domácnost. A protože chci, aby naše příroda i venkov mohly volněji dýchat a mám dobrý pocit, když můžu pro planetu udělat něco dobrého, rozhodla jsem se, že ta moje domácnost bude ekologičtější. Možná nedělám vše, co bych mohla, ale snažím se, abych mohla žít s čistým svědomím, že jsem něco udělala. Zde je pár nápadů jak to dělat podle mě lépe. 1. Nejlepší je ten odpad, co vůbec nevzniká Je to pravda, ale dost těžko se to uvádí do praxe, zvlášť pokud nebydlíte v Praze, ale na malém městě jako já. V Praze už fungují obchody bezobalové, kde nakoupíte přímo do svých donesených skleněných nádob a pytlíků. Tady si o tom můžeme nechat jen zdát. Takže se aspoň snažím co můžu. Ovoce a zeleninu mám svojí ze zahrádky nebo od sousedů. Pokud už si zeleninu kupuji, vždy dám přednost té, kterou si můžu nabrat sama a ne už baleným kouskům. Na ovoce jsem si ušila stylový pytlíček s dekorem jablek. Mléko si čepuji z mlékomatu do skla a doma si z něj vyrábím jogurt...

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...