Přeskočit na hlavní obsah

Domácí řezník 1.díl: Ovar a vejmrda

Každá zabijačka začíná dvěma pochutinami mozečkem a ovarem. Mozeček je skutečně mozek prasete smíchaný s vejci a opečený na pánvi. Já na zabijačce pravidelně konzumuji jen jogurty, takže mě rozhodně mozeček jíst neuvidíte, ale pro většinu lidí je to pochutina, o kterou stojí za to bojovat :)

Tento článek vám ale poskytne návod na přípravu ovaru a staročeské vejmrdy. Ovar je vlastně strašně jednoduchý. Ovar se jí jen tak s chlebem a zároveň je nezbytnou surovinou pro přípravu tlačenek, jitrnic, prejtu a dalších lahůdek. Proto s ovarem i začínám, protože v dalších článkcích Domácího řezníka z něj budeme vycházet.


Na ovar si nechte vepřovou hlavu, vnitřnosti (ledviny, srdce, jazyk, játra), můžete přidat lalok, bok a pokud chcete i hodně libového masa, přidejte i nějakou plec. Vše vložte do brutaru (v domácích podmínkách do hrnce) a vařte ve vodě. Hodně přikládejte a ode dna míchejte, aby se vám ovar nepřipálil. Když je maso uvařené, vyndejte ho na prkýnko a krájejte. Pořádně osolte a podávejte s hořčicí, klidně i nějakou pikantnější a nesmí chybět čerstvý chléb a čerstvý křen.

prasovar :D

někdo má radši tlustší někdo libový

Křen můžete i vymazlit a připravit si z něj vejmrdu. Ke křenu přistrouhejte jablíčko, přilijte trochu octa, cukr a nakonec přilijte trochu vody z ovaru. Někde jsem našla i recept, že se přidává strouhaná mrkev.




Tak co? Bude zabijačka?













Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Ekologická domácnost (a ekonomická)

Tak a je to tady! Mám vlastní domácnost. A protože chci, aby naše příroda i venkov mohly volněji dýchat a mám dobrý pocit, když můžu pro planetu udělat něco dobrého, rozhodla jsem se, že ta moje domácnost bude ekologičtější. Možná nedělám vše, co bych mohla, ale snažím se, abych mohla žít s čistým svědomím, že jsem něco udělala. Zde je pár nápadů jak to dělat podle mě lépe. 1. Nejlepší je ten odpad, co vůbec nevzniká Je to pravda, ale dost těžko se to uvádí do praxe, zvlášť pokud nebydlíte v Praze, ale na malém městě jako já. V Praze už fungují obchody bezobalové, kde nakoupíte přímo do svých donesených skleněných nádob a pytlíků. Tady si o tom můžeme nechat jen zdát. Takže se aspoň snažím co můžu. Ovoce a zeleninu mám svojí ze zahrádky nebo od sousedů. Pokud už si zeleninu kupuji, vždy dám přednost té, kterou si můžu nabrat sama a ne už baleným kouskům. Na ovoce jsem si ušila stylový pytlíček s dekorem jablek. Mléko si čepuji z mlékomatu do skla a doma si z něj vyrábím jogurt...

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...