Přeskočit na hlavní obsah

Země Živitelka 2018

Letos jsem si Země Živitelky vážně "užila". Byla jsem na ní pracovně a to 5 z jejích 6 dnů. Hlídala jsem exponáty v expozici Sto let českého zemědělství a umravňovat lidi a děti, aby nelezli na traktory a neničili žentour mě opravdu nebavilo. Každopádně jsem si celou výstavu několikrát prošla a i letos bylo mnoho k vidění. Tím, že jsem byla na výstavě prakticky každý den, jsem si mohla prohlédnout beef show, na které se předváděla ta nejkrásnější zvířata plemen angus a limousine. Dále jsem viděla vyhlášení nejlepšího berana plemene Zwarbles. Prošla jsem si všechny zvířata, která na výstavě byla. Ochutnala jsem také výborné lahůdky jako třeba angus burger nebo výbornou polévku halaszle a sumčí salát z pavilónu rybářů. Překvapila mě i zmrzlina podávaná na Živitelce, která byla jen z jahod s cukrem a bílého jogurtu. Je vidět, že lidé už mění své myšlení a chtějí kvalitní přírodní produkty, za které jsou ochotni si připlatit (velká zmrzlina stála 55 korun). Chutnala skvěle a jinou už nechci :D 

strákáči <3

předvádění výstavních beranů

vítězný beran

když je ten býk tak velký, že se an nevejde na fotku (měl 1300 kg)






Hodně mě ale rozčilovalo to, že celou tuto výstavu vnímám jako oslavu zemědělství a už samotný název akce vypovídá o potřebě chránit Zemi, chránit přírodu, která nás živí. Přesto byla akce plná plastu, ale opravdu plná. Každá rodina držela v ruce dva balónky, které z absolutně nepochopitelných důvodů dávaly společnosti lidem zadarmo v rámci reklamy. Dále všechno jídlo a pití bylo podáváno v plastových kelímcích s brčky a plastových talířích a příborech. Nechápu jak se to může stát, když celá Evropa brojí proti plastu, který tu naší Zemi Živitelku ničí. 


Navštívili jste Zemi Živitelku? Jak se vy stavíte ke konzumu na těchto akcích?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...