Svatý Ján

Svatojánské býlí, ohně, slunovrat, láska, příroda na vrcholu sil. Jak slavíte svatoján vy?

Svatý Jan Křtitel

Narodil se v Jeruzalémě knězi Zachariáši a jeho ženě Alžbětě, příbuzné Panny Marie.Ve svých třiceti letech odešel do pouště, kde žil asketickým životem. Po návratu začal křtít lid v řece Jordán. Jeho vliv a obliba stoupaly. Začal kritizovat společnost a mimo jiné i Heroda Antipu za to, že si vzal za ženu sestru jeho bratra. Prostřednictvím Salome, která krásle očarovala tancem, pak Jan Křtitel přišel o hlavu. Dodnes je patronem tkalců, kožešníků, zpěváků, tanečníků, muzikantů a dalších. 

Svatojánská noc

Během této noci se tančilo okolo ohňů a oslavovala se síla země, která je právě v době letního slunovratu na vrcholu. Mladé páry skákaly přes ohně a který se nepopáli, ten měl zůstat do smrti spolu. Děvčata házela přes oheň a nebo do řeky věnečky, čímž se symbolicky oddávala chlapci, který věnec chatil. Od svatojánského hně se zapalovala košťata. Ta se pak vyhazovala od vzduchu. Kolikrát dotyčný mladík vyhodil koště do vzduchu aniž zhaslo, tolik let měl zůstat zdravý. 

V tuto noc se také probouzely divé síly a bytosti. Bludičky, divoženky, jezinky. Dobré lidi nechávaly na pokoji, ale zlé utancovaly a roztrhaly. 

Svatojánské kvítí

Naši předci dobře věděly, že některé byliny mají v tento den největší sílu a jsou na vrcholu vegetačního období. Směs svatojásnkých bylin se různí kraj od kraje. Záleželo na počasí, na oblasti, na konkrétní bábě kořenářce. Nikdy by však neměla chybět třezalka, která se právem označuje za krev svatého Jána. Používá se do Janova oleje nebo na barvení ovčí vlny na krásný červený odstín.Sběr probíhal hned ráno za kuropění a nebo večer po setmění. Z kvítí se vařil čaj a nebo se sušilo. Děvčata z bylin pletla věnce s jejichž pomocí věštila svoji lásku. S věncem pod polštářem mohla snít o svém budoucím ženichu. 

V mém svatojánském čaji byste našli: meduňku, šalvěj, levanduli, měsíček, třezalku, jitrocel, dobromysl, tymián a lípu. 

Svatojánský chlebíček 

Svatý Jan Křtitel se živil v poušti jen kobylkami a plody některých rostlin včetně rohovníku obecného. Možná ho bude znát po názvem karob a naši předci mu říkali chlebíček svatého Jana. Plod rohovníku se mele na prášek, který je sladký a chutí podobný kakau. Hodným dětem ho v dnešní den Jan Křtitel naděluje. Některé hospodyně z karobu připravovaly svatojánský chlebíček. Zdá se, že už dávno pradávno znaly raw kuličky, za které dnes utrácíme v obchodech mnoho peněz. . Základ chlebíčku tvoří namočené hrozinky a karobový prášek. Hrozinky si namočíme na dvě hodinky do vody s rumem a pak slijeme. Vložíme je do mixéru spolu s karobovým práškem. Další ingredience jsou volitelné. Ideální jsou slunečnicová semínka, podrcené vlašské ořechy a skořice. Přidat ale můžeme jakékoliv ořechy, semínka nebo třeba obilniny. Med není vůbec nutný, ale pokud máme rádi hodně sladké, můžeme ho přidat. Kuličky můžeme na závěr obalit v kokosu nebo v drcených oříšcích.

Pranostiky na závěr: 

Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok. 

Na svatého Jana není noc žádná.

Déšť na svatého Jana  Křtitele, nasbíráš ořechu do věrtele. 

Na svatého Jána jahody do džbána.

Do Jana Křtitele nechval ječmene.

.