Farmářka Lucka

Originální název pro jedinou smysluplnou "atrakci", která zpestřuje pouť v mé rodné Radomyšli. Celá pouť je jen přehlídka levných cukrovinek, vietnamských stánků a pár hloupých atrakcí pro děti. Co však nevynechám pokud možno nikdy je tato výstava. Vstupné je dobrovolné, ale vždy ráda alespoň padesátikorunou podpořím dobré místní chovatele. Vždy je na co se dívat. S tím jak na pouti ubývá atrakcí, přibývá zvířat a to je dobře. Pamatuji si na dobu, kdy na výstavě bylo pár králíků a holubi, dnes poprvé už přibyla krásná kozička s kůzlátky.  Velmi početná je přehlídka drůbeže - holubi, kteří mě moc nezajímají tu mají silné zastoupení, dále pak slepice nejrůznějších plemen, kachny, husy i perličky.  Krásné černé Ayam Cemani Orpingtonky - nádherné a obrovské, zaujaly mě nejvíce Česká chocholatá husa Pro milovníky králíků je tato akce snem (stejně tak pro mě). Plemen ušatých chlupáčů je tam celá řada. Známá i neznámá, velká i zakrslá... Lvíčci...

Málokterá brigáda ve mně zanechala takové dojmy a zážitky jako provádění na Hoslovickém mlýně. Hoslovice jsou moc hezká obec, ve které jsem měla babičku, která tam farmařila. Moje prázdniny u babičky tedy byly vždy skvělé. Měla jsem pocit, že vesnička leží na konci světa a za ní už nic není :D Samotná vesnice je tedy už zážitkem. Mimochodem, kdybyste Hoslovice hledali, tak leží asi 20 km jihozápadně od Strakonic. Dole pod samotnou vsí leží Podhoslovičky (všude tam jsou cedule, nejde to minout). A tam právě stojí onen pohádkový mlýn. Jeho historie sahá hluboko do středověku, ale nejzajímavější a nejjímavější je příběh jeho posledních majitelů, bratří Harantů, kteří zde žili jako v 19. století až do našeho 21. století. Díky tomu se mlýn dochoval v tak skvělém původním stavu. Dnes patří pod Muzeum středního Pootaví. Fotek z mlýna mám mnoho, ale budu je zveřejňovat logicky k různým tématicky úzce zaměřeným článkům. Dlouho jsem přemýšlela jestli se zde s vámi podělím o jejich pří...

Kočky na statek neodmyslitelně patří. A to ne jako mazlíčci na hraní nebo ležení na gauči a předení, ale především jako užiteční pomocníci. Na statku skladujeme velké množství obilí a dalšího krmiva pro zvířata. To samosebou láká hlodavce z širokého okolí na hody. Kočky nám pomáhají udržovat hlodavce v pozoru a omezují jejich množství. Na našem statku žije asi 12 - 15 koček, které jsou nicméně divoké. Občas se některá nová objeví a jiná zase po pár letech zmizí a pak zase příjde nebo už ne. Každopádně kočky u nás nestrádají. Kromě již zmíněných myšek u nás dostavájí maso a granule, přes zimu více.  Některé kočky u nás zcela zdomácněly. Dvě žijí ve chlívku přímo s našimi slepicemi a prásátky. Jsou to Amálka, šedivá mourovaná a Mijunka, krásná tříbarevná kočička. Mijunka je moje nejmilejší kočička, už od koťátka má krásné vybarvení. Amálka s koťátky. Vzorná kočičí máma. Přímo doma v domě žije jen tahle víceméně bezejmenná kočka, které děti asi říkají Bára...

Dneska 16.6.2018 jsem šla zhruba v 8:40 po snídani nakrmit naše osazenstvo na statku. Přítel dával seno kozám ve chlívku, ale Rozárka se vůbec nezvedala a dost podivně ležela. Až později jsem se od tety dozvěděla, že má dnes termín porodu. Podívala jsem se blíže a viděla, že jí z pochvy vytéká voda a je celá napuchlá. Okamžitě jsem poznala, že se schyluje k porodu.  U jednoho kozího porodu už jsme byli (Blážina trojčátka), takže jsem si myslela, že to zvládneme sami. Že jen pomůžu koze tím, že kůzlátko chytnu za nožičky. Jenže koza tlačila a z pochvy vylezlo jen jedno kopítko a hned čumáček. Nebylo moc za co tahat a koza přes veškerou sílu nemohla kůzle vytlačit. Poslala jsem tedy přítele pro pomoc. Pokud by se koze nepodařilo kůzlátko vypudit, kůzle by pošlo a ohrožená by byla i koza. Kůzlátku se ale hýbal čumáček, takže jsem věděla, že rodí živé mládě. Teta přišla  na pomoc a hned konstatovala, že kůzlátko bude pěkný cvalda. Často to tak bývá, že když se rodí jedináček, ...

Ovce i kozy jsou vesměs nenáročná zvířata. V létě jim stačí na pastvě zajistit vodu. Nicméně i ovce i kozy potřebují ošetření paznechtů. Jejich předci běhali po horách a kopýtka si obrousili o kameny. Na pastvině se to ale nestane. Paznehty jim pak mohou zarůstat. Ovce musíte navíc stříhat. Naše ovečky chodí jednou ročně ke kadeřníkovi a dvakrát ročně na manikúru. Že nevěříte? Ale je to tak. Jednou za rok, většinou koncem jara si zveme střihače. Dobrý střihač zvládne ostřihat ovečky v jednom kuse a pod 6 minut, aniž by ovečku zranil. Speciálními "chvaty" ji dokáže udržet v klidu na místě. Nůžky používá elektrické nebo i ruční.Ovce to snáší každá trochu jinak, některá lépe, s jinou se musí střihač doslova poprat :D  Náš Matěj je skopec plemene Kerry Hill, což je dost temperamentní plemeno.  Paznehty je třeba ostříhat dvakrát do roka, ideálně na jaře a na podzim. Paznehty ovcím rostou stejně jako nám nehty. Pokud si je neobrousí, je potřeba je střihat. K...

Babiččina voňavá kuchyně. Léto, slunce, červené plody v zeleném objetí listů. Sladký koláč na kostkovaném ubruse. To je ta pravá červencová idila. Blahodárné ovoce Sezóna třešní je v plném proudu a je třeba si je užít dokud zrají. Ty tmavé jsou zdrojem hořčíku, železa, jódu, zinku, vápníku,. křemíku...nemluvě o vitamínech a antioxidantech. Působí blahodárně na játra i ledviny, čímž čistí celý organismus. Mají příznivý vliv na lidi, kteří trpí problémy se štítnou žlázou, cukrovkou nebo dnou. Podporují vylučování těla a jsou vhodné pro redukční dietu. My máme sice na zahradě třešní několik, ale jde o nějakou kříženou planou odrůdu, která nedává dobré plody. Na ty sladké, černé třešně chodíme se svolením k sousedovi. Já dnes sbírala se sestřenicí Julinkou.  Týden peču každý den Přichystala jsem pro vás tři recepty, se kterými jsem slavila úspěch v celé rodině napříč generacemi. Všechny jsou ovědčeny několika generacemi. Všechna těsta jsou pečená na klasick...