Přeskočit na hlavní obsah

Odrodila jsem druhou kozu!

Dneska 16.6.2018 jsem šla zhruba v 8:40 po snídani nakrmit naše osazenstvo na statku. Přítel dával seno kozám ve chlívku, ale Rozárka se vůbec nezvedala a dost podivně ležela. Až později jsem se od tety dozvěděla, že má dnes termín porodu. Podívala jsem se blíže a viděla, že jí z pochvy vytéká voda a je celá napuchlá. Okamžitě jsem poznala, že se schyluje k porodu. 
U jednoho kozího porodu už jsme byli (Blážina trojčátka), takže jsem si myslela, že to zvládneme sami. Že jen pomůžu koze tím, že kůzlátko chytnu za nožičky. Jenže koza tlačila a z pochvy vylezlo jen jedno kopítko a hned čumáček. Nebylo moc za co tahat a koza přes veškerou sílu nemohla kůzle vytlačit. Poslala jsem tedy přítele pro pomoc. Pokud by se koze nepodařilo kůzlátko vypudit, kůzle by pošlo a ohrožená by byla i koza. Kůzlátku se ale hýbal čumáček, takže jsem věděla, že rodí živé mládě. Teta přišla  na pomoc a hned konstatovala, že kůzlátko bude pěkný cvalda. Často to tak bývá, že když se rodí jedináček, tak je skutečně pořádný. Naše Rozárka je ale prvorodička a tak měla s tak velkým kůzlátkem hodně práce. Teta tedy strčila do kozy prst a obkroužila pochvu kůzleti kolem hlavy, čímž se objevila i druhá nožka, která zatím kvůli hlavě nemohla ven. Za nožky jsme zatáhly a kozlíček byl na světě.




Koza začala hned malého olizovat a bylo vidět, že bude dobrá máma.



Zhruba po půlhodině se kozlík přes první neúspěšné pokusy postavil na nožky a po hodince už hledal matčin struk, aby se napil.



Tenhle porod byl skutečně mnohem dramatičtější, ale pro příště už alespoň budu vědět, co mám dělat.


Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...
Okomentovat
Další informace

Ekologická domácnost (a ekonomická)

Tak a je to tady! Mám vlastní domácnost. A protože chci, aby naše příroda i venkov mohly volněji dýchat a mám dobrý pocit, když můžu pro planetu udělat něco dobrého, rozhodla jsem se, že ta moje domácnost bude ekologičtější. Možná nedělám vše, co bych mohla, ale snažím se, abych mohla žít s čistým svědomím, že jsem něco udělala. Zde je pár nápadů jak to dělat podle mě lépe. 1. Nejlepší je ten odpad, co vůbec nevzniká Je to pravda, ale dost těžko se to uvádí do praxe, zvlášť pokud nebydlíte v Praze, ale na malém městě jako já. V Praze už fungují obchody bezobalové, kde nakoupíte přímo do svých donesených skleněných nádob a pytlíků. Tady si o tom můžeme nechat jen zdát. Takže se aspoň snažím co můžu. Ovoce a zeleninu mám svojí ze zahrádky nebo od sousedů. Pokud už si zeleninu kupuji, vždy dám přednost té, kterou si můžu nabrat sama a ne už baleným kouskům. Na ovoce jsem si ušila stylový pytlíček s dekorem jablek. Mléko si čepuji z mlékomatu do skla a doma si z něj vyrábím jogurt...
Okomentovat
Další informace

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...
Okomentovat
Další informace