Farmářka Lucka

Spousta lidí říká, že dnešní mladí už nechtějí pracovat, jsou líní, nemají zájem o tradiční hodnoty a ze zemědělství utíkají. V naší firmě pracují téměř samí mladí lidé mezi 20 a 40 lety. A je to skvělé. Skvělý příklad je třeba náš zootechnik. Je mu 24 a končí inženýra, už pracuje, letos se oženil, přestavuje si domek, je včelař, jako svatební dar dostal krávu a chce aspoň 4 děti. A proč ne? :D Já jsem se k zemědělství dostala trochu omylem a trochu přirozenou cestou. Narodila jsem se v jedné vsi na Strakonicku, takže venkovanka jsem od narození. Moji prarodiče ale koupili JZD v jedné vesnici na Šumavě a tam dodnes jejich dcera chová skot, simentály. Jako dítě školou povinné jsem tam trávila prázdniny. Jezdila jsem na koni, kydala prasatum, účastnila se zabijaček. Tam byly moje farmářské začátky. Pak jsem šla na gymnázium a moje cesty k babičce se staly vzácnější. Postupně jsem ale stále častěji navštěvovala svojí tetu, která se provdala do velké zemědělské firmy v Týně nad Vltavo...

Jakožto začínající rodina šetříme s přítelem, kde se dá. Vždyť nás čekají děti, pořizování vlastního bydlení, platíme pronájem atd. Přesto chci mít doma krásnou vánoční výzdobu. Naštěstí mám ráda tvoření všeho druhu a tak si výzdobu vytvořím sama. K výrobě použiju ten nejlevnější materiál- papír. Tady je pár nápadů jak si za nula, nula, nic vyzdobit byt a vykouzlit doma krásnou atmosféru Vánoc. První co si vyzdobím jsou okna, protože ty jsou vidět z ulice a všichni je vidí. Jejich výzdobou tak ovlivníte náladu celého města. Já si každý rok do oken lepím papírové vločky. Zvlášť v posledních letech, kdy si o bílých Vánocích můžem nechat leda tak zdát, jsou tyto vločky vzpomínkou na zasněžené tiché město. Vločky vyrobíte docela snadno. Z klasické A4 papíru si vystřihněte čtverce, můžou být různě velké. Pak přeložte protějšími rohy k sobě, vznikne trojúhelník. Znovu přeložte tento trojúhelník a pak ještě jednou na půl. Konce zakulaťte, aby výsledná vločka byla kulatá, pokud ale chcet...

Tento článek se bude trochu vymykat normálu z této rubriky. Půjde v něm hlavně o sladké náplně obecně a jako bonus bude recept na buchty, ačkoliv my děláme buchty ze stejného těsta jako koláče, takže to bude jen trochu opakování. Maková náplň Makovou náplň absolutně miluju. Na internetu se to jen hemží nejrůznějšími recepty na tu nejlepší. Obsahují mraky ingrediencí od vroucího mléka po strouhaný perník. Já mám ale nejraději 200 g mlétého máku povařeného v 200 ml vody . Mák jen nespařuji, ale chvíli přímo vařím. Dochucuji jen švestkovými povidly a skořicí . Taková náplň mi chutná nejvíce. Vy ale můžete použít moučkový cukr na doslazení, a na dochucení vanilku, rum nebo cokoliv, na co přísahala vaše babička nebo maminka. Tvarohová náplň Tvarohovou náplň děláme z domácího měkkého tvarohu . To je základ. Pak přidávám jen moučkový cukr a žloutek . Pokud je tvaroh hodně hustý ředíme ho zakysanou smetanou. Do tvarohu přidávám ještě vanilku. Variant je ale mnoho, někdo nedává ...

Je tu další mix článek. Fotky, ke kterým jsem nechtěla psát celý článek, ale chci se s vámi o tyhle střípky našeho života podělit. Tak tady jsou, průřez naším všedním listopadem. V neděli 4.11. jsme uskladňovali jablka. Vyčistit sklep našeho barokního statku, otrhat jabloň a hrušeň. Naložit na rikšu, ať se s tím netaháme na vícekrát a pak šup do sklepa. Snad vydrží celou zimu jako zásobárna vitamínů. Při sbírání nám pomáhala i Bohunka. Ta by očesala třeba celý sad :) Podzim je čas honů. Děda je vášnivý myslivec, ale tyhle bažanty jsem dostala od známých. Už pomalu saháme do spíží, ale zimy se nebojíme. Farma pokrytá jinovatkou Dojení už často probíhá potmě :)

Jitrnice nebo taky jaternice jsou naprosto tradiční českou zabijačkovou pochoutkou. Je třeba si ale uvědomit, že tento produkt vznikl jen proto, že lidé chtěli zužitkovat absolutně vše z pašíka, kterého celý rok vykrmovali. Z prasete lidé spracovali vše kromě obsahu střev, kůže na vepřovici, štětiny na kartáče...Toto je poslední článek plný masa před adventním půstem. Další pokračování domácího řezníka bude o masopustu, ale zase se můžete těším na skvělé postní a pak vánoční dobroty. Někdo má radši jelita, někdo jitrnice. Chutnají totiž docela odlišně a jejich příprava je taky různá. Já ze zabijačky nic nejím, kromě škvarek, sádla a masa. Nicméně když je luna ve správné konstelaci :D a já někde dostanu jitrnici, která je hodně šizená (to znamená, že jsem se v tom celý den nehrabala a že je v ní víc buchty než jater), tak jí opečenou sním s chlebem. Jelito do mě nedostanete :) Na jitrnice potřebujete ovar. Tím vás odkazuji na 1. díl domácího řezníka, kde je postup přípravy ovar...

Můj první rozhovor, který zde publikuji bude s amatérským ornitologem Jaroslavem Švihovcem. Pan Švihovec se věnuje ornitologii jižních Čech už více než 25 let. Objektem jeho zkoumání jsou především stavy ptactva v okrese Strakonice, ale potkat ho můžete i u třeboňských nebo budějovických rybníků. Příroda, která nás obklopuje přímo souvisí s naším životem ve městě i na venkově a je potřeba ji chránit, což se někdy zcela nedaří. Jak se za posledních 25 let změnila ptačí fauna v Čechách?  Poměrně hodně, některé druhy, které byly ještě za mých dětských let zcela běžné dnes nepotkáte nebo jsou ohrožení. Naopak ptáci, kteří dříve byli k vidění vzácně se dnes rozmáhají a daří se jim. Obecně lze ale říci, že ptáků v krajině ubylo. Jaké druhy ptáků jsou tedy na ústupu?  Především všichni polní ptáci. Koroptve, křepelky, čejky, skřivani, ale už i bažanti. To všechno jsou ptáci, které když vidím, tak mám velkou radost, že vůbec ještě v českých polích jsou. Bažanty ale vídá...

Hnětýnky jsou symbolem posvícení na Prácheňsku. Jsou také naší hrdostí, protože nikde jinde je nenajdete. Hnětýnky jsou z bohatého těsta a bohatě zdobené cukrovými ozdobami. Nejradši používám květy a holubičky, ale dnes seženete všechno od opic po půllitry piva. Hnětýnkami se obdárovávají ti nejbližší, ale u nás ve škole byl zvyk nosit je učitelce, kterou máte nejraději. Nosila jsem je i na vysoké profesorkám a teď je nosím kolegyním do práce. Původně je ale pekly prácheňské dívky svým milým za to, že s nimi celý rok na muzikách tančili. Hnětýnky nejsou ničím dietním, ale já si vymyslela trochu odlehčený recept, o který se s vámi také podělím. Formy na hnětýnky jsou dnes už po většinou nerezové, ale já pro vás mám nafocený unikát a rodinný poklad - smaltované formičky, které mi dala moje prababička z nádraží, která je v současnosti v domě s pečovatelskou službou takže už nepeče. Klasická prácheňská litá hnětýnka:  Na 12 malých nebo 6 velkých hnětýnek: Formičky na hn...

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Ze zabijačky lidé spracovali všechno. A jistě jim bylo líto vylít do stoky vodu, která zbyla z ovaru. Češi jsou národem polévkovým, a tak z tohoto v podstatě vepřového vývaru vymysleli dvě polévky, na které nedá řada lidí dopustit. Světlou a krvavou, z nichž ta krvavá se těší větší oblibě. Světlou zase ocení hlavně dětští strávníci, pro něž jsou často ostatní zabijačkové věci k nepozření. Základem obou polévek je tedy voda, která zbyde v brutaru po vyndání ovaru, tedy masa. Světlá polévka se pak z vývaru vytvoří tak, že se do něj přidají vařené kroupy. Pokud chcete polévku bohatší a sytější, přidejte i maso z ovaru. Okořeňte solí, pepřem, majoránkou, česnekem. Toť vše. Díky kroupám nepotřebujete k polévce pečivo. Prdelačka, to je název krvavé zabijačkové polévky. Tmavá, černá nebo červená se jí říká. Do vývarového základu se přilije krev a pak už přidáte zas jen kroupy, sůl, pepř, česnek a majoránku. Do prdelačky už nepatří maso. Máte radši ovarovou nebo prdelačku? Nebo t...