Přeskočit na hlavní obsah

Domácí řezník 3.díl: Jitrnice

Jitrnice nebo taky jaternice jsou naprosto tradiční českou zabijačkovou pochoutkou. Je třeba si ale uvědomit, že tento produkt vznikl jen proto, že lidé chtěli zužitkovat absolutně vše z pašíka, kterého celý rok vykrmovali. Z prasete lidé spracovali vše kromě obsahu střev, kůže na vepřovici, štětiny na kartáče...Toto je poslední článek plný masa před adventním půstem. Další pokračování domácího řezníka bude o masopustu, ale zase se můžete těším na skvělé postní a pak vánoční dobroty.

Někdo má radši jelita, někdo jitrnice. Chutnají totiž docela odlišně a jejich příprava je taky různá. Já ze zabijačky nic nejím, kromě škvarek, sádla a masa. Nicméně když je luna ve správné konstelaci :D a já někde dostanu jitrnici, která je hodně šizená (to znamená, že jsem se v tom celý den nehrabala a že je v ní víc buchty než jater), tak jí opečenou sním s chlebem. Jelito do mě nedostanete :)

Na jitrnice potřebujete ovar. Tím vás odkazuji na 1. díl domácího řezníka, kde je postup přípravy ovaru. Nezbytná je i buchta. Buchtu si připravíte tak, že smícháte hrubou mouku, sůl, droždí a vodu. Těsto vylijte na vymaštěný plech a pečte na 180 asi hodinku. Buchtu pečte aspoň den dopředu. Musí oschnout a zatvrdnout.


Buchtu pak pokrájejte na kousky a namočte do vody, aby změkla, pak z ní vodu vymačkejte. Ovarové maso, klidně trochu tlustější (to nejtlutší si nechte do jelit) namelte na strojku, k masu přidejte pomletá syrová játra. Na sádle osmahněte cibulku a tu přidejte do směsi, okořeňte solí, pepřem, majoránkou, mletým kmínem a česnekem. Do požadované řidčí konzistence dolijte vývar z ovaru. Směs pak plňte do střívek. používají se vepřová střeva, které si zašpejlujete nebo zasponkujete sponkovačkou. Jitrnice můžete plnit mechanicky nabíječkou nebo postaru ručně, což ale není vůbec snadné. Říká se, že to je jako dojení naopak. Rukou vystřikujete směs do střeva. Pak znovu zašpejlujte špičatou špejlí. Jitrnice pak vhoďte do vody, která ale musí mít 80 stupňů. V žádném případě nesmí vařit, jinak vám popraskají. V této vodě je necháme 20 minut. Jitrnice je nejlepší teplá s chlebem nebo se dá opéct na pánvičce k bramborám. Uchovávejte v chladu asi 5 dní.





Máte radši jelita nebo jitrnice? Zvládli byste nabíjení rukou? Děláte ještě vůbec tradiční zabijačky?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...