Přeskočit na hlavní obsah

Domácí pekař 4. díl: Náplně a buchty

Tento článek se bude trochu vymykat normálu z této rubriky. Půjde v něm hlavně o sladké náplně obecně a jako bonus bude recept na buchty, ačkoliv my děláme buchty ze stejného těsta jako koláče, takže to bude jen trochu opakování.



 Maková náplň

Makovou náplň absolutně miluju. Na internetu se to jen hemží nejrůznějšími recepty na tu nejlepší. Obsahují mraky ingrediencí od vroucího mléka po strouhaný perník. Já mám ale nejraději 200 g mlétého máku povařeného v 200 ml vody. Mák jen nespařuji, ale chvíli přímo vařím. Dochucuji jen švestkovými povidly a skořicí. Taková náplň mi chutná nejvíce. Vy ale můžete použít moučkový cukr na doslazení, a na dochucení vanilku, rum nebo cokoliv, na co přísahala vaše babička nebo maminka.

Tvarohová náplň

Tvarohovou náplň děláme z domácího měkkého tvarohu. To je základ. Pak přidávám jen moučkový cukr a žloutek. Pokud je tvaroh hodně hustý ředíme ho zakysanou smetanou. Do tvarohu přidávám ještě vanilku.

Variant je ale mnoho, někdo nedává vajíčko a ředí tvaroh mlékem. Někdo přidává vanilkový pudinkový prášek. Ředit se dá i vodou. Tvaroh si nejlépe rozumí s hrozinkami, které se namáčí do vody ochucené rumem.

Šiml

Možná, že jste už tohle slovo slyšeli, ale nevěděli jste, co to vlastně je. Šiml je skvělá a chutná nápň. Jde o makovou náplň rozmíchanou v tvarohu. A uznejte, že kombinace tvaroh a mák je vždy dokonalá.


Povidla

O povidlech jsem přímo napsala článek, který si můžete přečíst tady. Povidla jsou moc oblíbená a to ve všech jejich variantách, i když já zůstávám věrná těm švestkovým.

Mrkvová náplň

Dnes už ji příliš nepoužíváme, protože neznáme nedostatek, ale dříve mrkev nahrazovala v pokrmech nedostatkový cukr, med nebo další produkty, které zrovna nebyly k mání. Mrkev stačí nastrouhat na jemno, přidat citrónovou kůru, skořici a trochu cukru. Stejně se připravovaly náplně z brambor nebo řepy cukrovky a máku.

Ořechová náplň

Moje nejméně oblíbená :D Já ji nedělám, protože nám prostě moc nejede. Pomleté vlašáky smíchejte s mlékem, máslem, moučkovým cukrem a pomletými piškoty.

A teď ty buchty! Buchty děláme podle úplně stejného receptu jako koláče, ale dost možná máte v rodině nějaký jiný osvědčený recept. Těsto pokrájíme na válečky a ty na kolečka. Kolečko roztáhneme a naplníme velkou dávkou. S trochou šikovnosti pak vytvoříme raneček a z něj pak kuličku s náplní uvnitř. Vyskládáme do plechu a mažeme rozpuštěným sádlem, budou mít pak krásnou krustičku. Pečeme. V naší chlebové peci obvykle stačí 15 -20  minut.





Ke kávičce :) Ale pozor, nejezte je hned vařicí, jinak vás čeká bolabřich :D

Taky pečete Honzovy buchty? Jakou náplň máte nejraději? Podělíte se o nějakým receptem po babičce?
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...
Okomentovat
Další informace

Ekologická domácnost (a ekonomická)

Tak a je to tady! Mám vlastní domácnost. A protože chci, aby naše příroda i venkov mohly volněji dýchat a mám dobrý pocit, když můžu pro planetu udělat něco dobrého, rozhodla jsem se, že ta moje domácnost bude ekologičtější. Možná nedělám vše, co bych mohla, ale snažím se, abych mohla žít s čistým svědomím, že jsem něco udělala. Zde je pár nápadů jak to dělat podle mě lépe. 1. Nejlepší je ten odpad, co vůbec nevzniká Je to pravda, ale dost těžko se to uvádí do praxe, zvlášť pokud nebydlíte v Praze, ale na malém městě jako já. V Praze už fungují obchody bezobalové, kde nakoupíte přímo do svých donesených skleněných nádob a pytlíků. Tady si o tom můžeme nechat jen zdát. Takže se aspoň snažím co můžu. Ovoce a zeleninu mám svojí ze zahrádky nebo od sousedů. Pokud už si zeleninu kupuji, vždy dám přednost té, kterou si můžu nabrat sama a ne už baleným kouskům. Na ovoce jsem si ušila stylový pytlíček s dekorem jablek. Mléko si čepuji z mlékomatu do skla a doma si z něj vyrábím jogurt...
Okomentovat
Další informace

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...
Okomentovat
Další informace