Přeskočit na hlavní obsah

Rozhovor: Ptactvo ničí současné hospodaření s krajinou

Můj první rozhovor, který zde publikuji bude s amatérským ornitologem Jaroslavem Švihovcem. Pan Švihovec se věnuje ornitologii jižních Čech už více než 25 let. Objektem jeho zkoumání jsou především stavy ptactva v okrese Strakonice, ale potkat ho můžete i u třeboňských nebo budějovických rybníků. Příroda, která nás obklopuje přímo souvisí s naším životem ve městě i na venkově a je potřeba ji chránit, což se někdy zcela nedaří.



Jak se za posledních 25 let změnila ptačí fauna v Čechách? 

Poměrně hodně, některé druhy, které byly ještě za mých dětských let zcela běžné dnes nepotkáte nebo jsou ohrožení. Naopak ptáci, kteří dříve byli k vidění vzácně se dnes rozmáhají a daří se jim. Obecně lze ale říci, že ptáků v krajině ubylo.

Jaké druhy ptáků jsou tedy na ústupu? 

Především všichni polní ptáci. Koroptve, křepelky, čejky, skřivani, ale už i bažanti. To všechno jsou ptáci, které když vidím, tak mám velkou radost, že vůbec ještě v českých polích jsou.

Bažanty ale vídám docela často...

To budou ale spíše bažanti uměle odchovaní od myslivců, aby měli na podzim v sezóně dostatek lovné zvěře. Zcela divocí a přirozeně se vyskytující bažanti jsou mnohem vzácněji k vidění.

A jakým ptákům se tedy naopak daří? 

Třeba krkavcům. Když jsem s ornitologií začínal byl to spíše vzácnější druh, dnes jsou všude ve velkým počtech. 



 Co je příčinou toho, že polní ptactvo spíše živoří?

Jednoznačně intenzivní zemědělství. Mezi poli chybí remízky, kde by ptáci měli skrýš a mohli hnízdit. Remízky zmizely už za komunismu při kolektivizaci, ale současní soukromí zemědělci je neobnovili. Je pro ně pohodlnější mít obrovská pole, která projedou kombajny. Takovému 14 metrů dlouhému rameni kombajnu neuteče často ani srnka, natož koroptev nebo křepelka, která se jen skrčí a neutíká. Nemluvě o zajících a dalších zvířatech. Kombajny a traktory často rozjezdí čejčí hnízda, takže nevyvedou další mladé. Poslední kapkou jsou pak postřiky, které mohou být pro zvěř škodlivé.

Když už se takto nedaří polním ptáků, jsou alespoň ti vodní v bezpečí? 

Bohužel také ne. Počty vodního ptactva klesají podobně, jako toho polního. Dříve byly rybníky plné a dnes jsou některé i úplně pusté a bez života. Příčinu můžeme hledat zase u intenzivního vodního hospodářství. Rybáři nasazují do rybníků obrovská kvanta ryb, která často vyžerou celý rybník a pak je rybáři krmí. Pro ptáky už nezbývají ve vodě živiny.

Všimla jsem si, že v poslední době jsou rybníky špinavější. I v těch, kde se dříve dalo koupat je voda zakalená. Je to snad tím, že se do nich vypouští odpad? 

Ne. Často to bývá právě tím obrovským množstvím ryb. Rybáři také do rybníků navážejí hnůj, aby se ve vodě držely alespoň nějaké živiny pro ryby.

Je tedy nějaké řešení jak z toho ven? 

Obnovit remízky, zmenšit uměle pole a omezit množství ryb v rybnících. To je ale dost odvážná a neproviditelná představa, pokud nebude tlačit veřejnost.

Jak můžeme ptákům pomoci každý jednotlivě?

V létě určitě neuškodí dát ptákům na balkón nebo na zahradu misku s vodou. V současných vyprahlých létech to ocení pro koupel i napití. V zimě zas dosypávat do krmítek, slunečnice, lůj.  Podporovat zemědělce, kteří se snaží chovat ekologicky.

Jak se může stát člověk ornitologem?

Stačí se naučit ptáky poznávat podle vzhledu, letu a hlasu. Dá to trochu práce, ale dnes je informací a obrázků na internetu mnoho. Stejně tak existují skvělé knihy a encyklopedie ptáků. Pak stačí jen vyrazit do přírody a poslouchat a dívat se kolem sebe. Dobrým pomocníkem je dalekohled. Ptáky si zapisuji do sešitu a pak do tabulek, abych mohl sledovat, jak se stavy mění v závislosti na lokalitách nebo datu. Výborný je i server birds.cz, kam ornitologové zapisují svoje sledování. Můžete se také stát členy ČSO.




Děkuji za rozhovor a přeji vám i ptactvu mnoho zdaru. 

PS: Pro mého milého pana čtenáře sem ještě doplňuji jednu informaci:

Jaké bylo vaše nejvzácnější sledování? 

Nejvzácnější druh, který jsem zatím sledoval byl kulík hnědý. Ale jednou se mi stalo, že jsem viděl u českého rybníka plameňáka amerického. Později jsem zjistil, že někomu uletěl z chovu, tehdy ho vidělo více ornitologů a na birds.cz z toho byl docela polach :D




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...