Přeskočit na hlavní obsah

Rozhovor: Ptactvo ničí současné hospodaření s krajinou

Můj první rozhovor, který zde publikuji bude s amatérským ornitologem Jaroslavem Švihovcem. Pan Švihovec se věnuje ornitologii jižních Čech už více než 25 let. Objektem jeho zkoumání jsou především stavy ptactva v okrese Strakonice, ale potkat ho můžete i u třeboňských nebo budějovických rybníků. Příroda, která nás obklopuje přímo souvisí s naším životem ve městě i na venkově a je potřeba ji chránit, což se někdy zcela nedaří.



Jak se za posledních 25 let změnila ptačí fauna v Čechách? 

Poměrně hodně, některé druhy, které byly ještě za mých dětských let zcela běžné dnes nepotkáte nebo jsou ohrožení. Naopak ptáci, kteří dříve byli k vidění vzácně se dnes rozmáhají a daří se jim. Obecně lze ale říci, že ptáků v krajině ubylo.

Jaké druhy ptáků jsou tedy na ústupu? 

Především všichni polní ptáci. Koroptve, křepelky, čejky, skřivani, ale už i bažanti. To všechno jsou ptáci, které když vidím, tak mám velkou radost, že vůbec ještě v českých polích jsou.

Bažanty ale vídám docela často...

To budou ale spíše bažanti uměle odchovaní od myslivců, aby měli na podzim v sezóně dostatek lovné zvěře. Zcela divocí a přirozeně se vyskytující bažanti jsou mnohem vzácněji k vidění.

A jakým ptákům se tedy naopak daří? 

Třeba krkavcům. Když jsem s ornitologií začínal byl to spíše vzácnější druh, dnes jsou všude ve velkým počtech. 



 Co je příčinou toho, že polní ptactvo spíše živoří?

Jednoznačně intenzivní zemědělství. Mezi poli chybí remízky, kde by ptáci měli skrýš a mohli hnízdit. Remízky zmizely už za komunismu při kolektivizaci, ale současní soukromí zemědělci je neobnovili. Je pro ně pohodlnější mít obrovská pole, která projedou kombajny. Takovému 14 metrů dlouhému rameni kombajnu neuteče často ani srnka, natož koroptev nebo křepelka, která se jen skrčí a neutíká. Nemluvě o zajících a dalších zvířatech. Kombajny a traktory často rozjezdí čejčí hnízda, takže nevyvedou další mladé. Poslední kapkou jsou pak postřiky, které mohou být pro zvěř škodlivé.

Když už se takto nedaří polním ptáků, jsou alespoň ti vodní v bezpečí? 

Bohužel také ne. Počty vodního ptactva klesají podobně, jako toho polního. Dříve byly rybníky plné a dnes jsou některé i úplně pusté a bez života. Příčinu můžeme hledat zase u intenzivního vodního hospodářství. Rybáři nasazují do rybníků obrovská kvanta ryb, která často vyžerou celý rybník a pak je rybáři krmí. Pro ptáky už nezbývají ve vodě živiny.

Všimla jsem si, že v poslední době jsou rybníky špinavější. I v těch, kde se dříve dalo koupat je voda zakalená. Je to snad tím, že se do nich vypouští odpad? 

Ne. Často to bývá právě tím obrovským množstvím ryb. Rybáři také do rybníků navážejí hnůj, aby se ve vodě držely alespoň nějaké živiny pro ryby.

Je tedy nějaké řešení jak z toho ven? 

Obnovit remízky, zmenšit uměle pole a omezit množství ryb v rybnících. To je ale dost odvážná a neproviditelná představa, pokud nebude tlačit veřejnost.

Jak můžeme ptákům pomoci každý jednotlivě?

V létě určitě neuškodí dát ptákům na balkón nebo na zahradu misku s vodou. V současných vyprahlých létech to ocení pro koupel i napití. V zimě zas dosypávat do krmítek, slunečnice, lůj.  Podporovat zemědělce, kteří se snaží chovat ekologicky.

Jak se může stát člověk ornitologem?

Stačí se naučit ptáky poznávat podle vzhledu, letu a hlasu. Dá to trochu práce, ale dnes je informací a obrázků na internetu mnoho. Stejně tak existují skvělé knihy a encyklopedie ptáků. Pak stačí jen vyrazit do přírody a poslouchat a dívat se kolem sebe. Dobrým pomocníkem je dalekohled. Ptáky si zapisuji do sešitu a pak do tabulek, abych mohl sledovat, jak se stavy mění v závislosti na lokalitách nebo datu. Výborný je i server birds.cz, kam ornitologové zapisují svoje sledování. Můžete se také stát členy ČSO.




Děkuji za rozhovor a přeji vám i ptactvu mnoho zdaru. 

PS: Pro mého milého pana čtenáře sem ještě doplňuji jednu informaci:

Jaké bylo vaše nejvzácnější sledování? 

Nejvzácnější druh, který jsem zatím sledoval byl kulík hnědý. Ale jednou se mi stalo, že jsem viděl u českého rybníka plameňáka amerického. Později jsem zjistil, že někomu uletěl z chovu, tehdy ho vidělo více ornitologů a na birds.cz z toho byl docela polach :D




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatý Ján

Svatojánské býlí, ohně, slunovrat, láska, příroda na vrcholu sil. Jak slavíte svatoján vy? Svatý Jan Křtitel Narodil se v Jeruzalémě knězi Zachariáši a jeho ženě Alžbětě, příbuzné Panny Marie.Ve svých třiceti letech odešel do pouště, kde žil asketickým životem. Po návratu začal křtít lid v řece Jordán. Jeho vliv a obliba stoupaly. Začal kritizovat společnost a mimo jiné i Heroda Antipu za to, že si vzal za ženu sestru jeho bratra. Prostřednictvím Salome, která krásle očarovala tancem, pak Jan Křtitel přišel o hlavu. Dodnes je patronem tkalců, kožešníků, zpěváků, tanečníků, muzikantů a dalších.  Svatojánská noc Během této noci se tančilo okolo ohňů a oslavovala se síla země, která je právě v době letního slunovratu na vrcholu. Mladé páry skákaly přes ohně a který se nepopáli, ten měl zůstat do smrti spolu. Děvčata házela přes oheň a nebo do řeky věnečky, čímž se symbolicky oddávala chlapci, který věnec chatil. Od svatojánského hně se zapalovala košťata. Ta se pak vyh...

Domácí mlékař 3. díl: Naturální sýr se syřidlem

Výroba přírodního sýra je skutečně jednoduchá. Potřebujete jen mléko a syřidlo. Můžete samosebou použít i nějakou kulturu na zjemnění chuti,  ale to už nechávám na vás. Pokud budete sýry dělat sporadicky, stačí vám hrnec a teploměr. Jestli se chcete ale mlékaření věnovat více, zkuste si koupit nahřívací lodny, které po nastavení udrží teplotu podle vašeho přání.  Potřebovat budeme libovolné množství mléka, ale doporučuji dělat alespoň ze dvou litrů. Samosebou potřebujeme čerstvé mléko, ne krabicové. Já mám mléko z našeho mlékomatu. Mléko ohřejeme na 35 stupňů. V převařené vodě si rozmícháme syřidlo. Postupujeme podle návodu na sklenici. Syřidlo se dá koupit přes internet a je poměrně drahé, používá se ho však jen pár kapek, takže vám vydrží opravdu dlouhou dobu.Vodu se syřidlem za stálého míchání vlijeme do mléka. Mléko stále necháme na teplotě 35 stupňů a počkáme asi 40 minut. Toť vše. Po uplynutí doby se vytvoří sýřenina, mléko se srazí. Sýřeninu no...

Kachnobraní

Máme tu podzim a blížící se posvícení. To je čas, kdy musí husy trpět za zradu svatého Martina. My husy nemáme, takže to odnesou kachny. Když se nám narodil sirotek chocholaté kachny, rozhodla se teta, že mu pořídí kamarády. Koupili jsme 10 kachen pižmovek. Ty u nás od dubna do října dováděly, čachtaly se ve vodě, prolézaly ten náš 12x10 zahradní prales, ve kterém hledaly hmyzáky a krmily se jen pšenicí a syrovátkou. Bohužel, přišel jejich čas a to právě včera.  Kachny jsme pochytaly a můj šikovný skoromanžel jim jedním úderem srazil hlavy. Tím, že na nás byly zvyklé až do poslední chvíle nic netušily.  Když zabíjíme takto více zvířat najednou, používáme škubačku. Ušetří vám opravdu mnoho práce.  Zvíře ale před použitím škubačky musíte spařit. Používáme vodu, která dosáhla 79 stupňů. Méně kachnu nespaří, a více se také nedoporučuje, kachtě to poruší kůži. Zvíře ve vodě pořádně vykoupejte ze všech stran, aby se voda dostala i pod křídla. S vodními...