Přeskočit na hlavní obsah

Rozhovor: Ptactvo ničí současné hospodaření s krajinou

Můj první rozhovor, který zde publikuji bude s amatérským ornitologem Jaroslavem Švihovcem. Pan Švihovec se věnuje ornitologii jižních Čech už více než 25 let. Objektem jeho zkoumání jsou především stavy ptactva v okrese Strakonice, ale potkat ho můžete i u třeboňských nebo budějovických rybníků. Příroda, která nás obklopuje přímo souvisí s naším životem ve městě i na venkově a je potřeba ji chránit, což se někdy zcela nedaří.



Jak se za posledních 25 let změnila ptačí fauna v Čechách? 

Poměrně hodně, některé druhy, které byly ještě za mých dětských let zcela běžné dnes nepotkáte nebo jsou ohrožení. Naopak ptáci, kteří dříve byli k vidění vzácně se dnes rozmáhají a daří se jim. Obecně lze ale říci, že ptáků v krajině ubylo.

Jaké druhy ptáků jsou tedy na ústupu? 

Především všichni polní ptáci. Koroptve, křepelky, čejky, skřivani, ale už i bažanti. To všechno jsou ptáci, které když vidím, tak mám velkou radost, že vůbec ještě v českých polích jsou.

Bažanty ale vídám docela často...

To budou ale spíše bažanti uměle odchovaní od myslivců, aby měli na podzim v sezóně dostatek lovné zvěře. Zcela divocí a přirozeně se vyskytující bažanti jsou mnohem vzácněji k vidění.

A jakým ptákům se tedy naopak daří? 

Třeba krkavcům. Když jsem s ornitologií začínal byl to spíše vzácnější druh, dnes jsou všude ve velkým počtech. 



 Co je příčinou toho, že polní ptactvo spíše živoří?

Jednoznačně intenzivní zemědělství. Mezi poli chybí remízky, kde by ptáci měli skrýš a mohli hnízdit. Remízky zmizely už za komunismu při kolektivizaci, ale současní soukromí zemědělci je neobnovili. Je pro ně pohodlnější mít obrovská pole, která projedou kombajny. Takovému 14 metrů dlouhému rameni kombajnu neuteče často ani srnka, natož koroptev nebo křepelka, která se jen skrčí a neutíká. Nemluvě o zajících a dalších zvířatech. Kombajny a traktory často rozjezdí čejčí hnízda, takže nevyvedou další mladé. Poslední kapkou jsou pak postřiky, které mohou být pro zvěř škodlivé.

Když už se takto nedaří polním ptáků, jsou alespoň ti vodní v bezpečí? 

Bohužel také ne. Počty vodního ptactva klesají podobně, jako toho polního. Dříve byly rybníky plné a dnes jsou některé i úplně pusté a bez života. Příčinu můžeme hledat zase u intenzivního vodního hospodářství. Rybáři nasazují do rybníků obrovská kvanta ryb, která často vyžerou celý rybník a pak je rybáři krmí. Pro ptáky už nezbývají ve vodě živiny.

Všimla jsem si, že v poslední době jsou rybníky špinavější. I v těch, kde se dříve dalo koupat je voda zakalená. Je to snad tím, že se do nich vypouští odpad? 

Ne. Často to bývá právě tím obrovským množstvím ryb. Rybáři také do rybníků navážejí hnůj, aby se ve vodě držely alespoň nějaké živiny pro ryby.

Je tedy nějaké řešení jak z toho ven? 

Obnovit remízky, zmenšit uměle pole a omezit množství ryb v rybnících. To je ale dost odvážná a neproviditelná představa, pokud nebude tlačit veřejnost.

Jak můžeme ptákům pomoci každý jednotlivě?

V létě určitě neuškodí dát ptákům na balkón nebo na zahradu misku s vodou. V současných vyprahlých létech to ocení pro koupel i napití. V zimě zas dosypávat do krmítek, slunečnice, lůj.  Podporovat zemědělce, kteří se snaží chovat ekologicky.

Jak se může stát člověk ornitologem?

Stačí se naučit ptáky poznávat podle vzhledu, letu a hlasu. Dá to trochu práce, ale dnes je informací a obrázků na internetu mnoho. Stejně tak existují skvělé knihy a encyklopedie ptáků. Pak stačí jen vyrazit do přírody a poslouchat a dívat se kolem sebe. Dobrým pomocníkem je dalekohled. Ptáky si zapisuji do sešitu a pak do tabulek, abych mohl sledovat, jak se stavy mění v závislosti na lokalitách nebo datu. Výborný je i server birds.cz, kam ornitologové zapisují svoje sledování. Můžete se také stát členy ČSO.




Děkuji za rozhovor a přeji vám i ptactvu mnoho zdaru. 

PS: Pro mého milého pana čtenáře sem ještě doplňuji jednu informaci:

Jaké bylo vaše nejvzácnější sledování? 

Nejvzácnější druh, který jsem zatím sledoval byl kulík hnědý. Ale jednou se mi stalo, že jsem viděl u českého rybníka plameňáka amerického. Později jsem zjistil, že někomu uletěl z chovu, tehdy ho vidělo více ornitologů a na birds.cz z toho byl docela polach :D




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kachnobraní

Máme tu podzim a blížící se posvícení. To je čas, kdy musí husy trpět za zradu svatého Martina. My husy nemáme, takže to odnesou kachny. Když se nám narodil sirotek chocholaté kachny, rozhodla se teta, že mu pořídí kamarády. Koupili jsme 10 kachen pižmovek. Ty u nás od dubna do října dováděly, čachtaly se ve vodě, prolézaly ten náš 12x10 zahradní prales, ve kterém hledaly hmyzáky a krmily se jen pšenicí a syrovátkou. Bohužel, přišel jejich čas a to právě včera.  Kachny jsme pochytaly a můj šikovný skoromanžel jim jedním úderem srazil hlavy. Tím, že na nás byly zvyklé až do poslední chvíle nic netušily.  Když zabíjíme takto více zvířat najednou, používáme škubačku. Ušetří vám opravdu mnoho práce.  Zvíře ale před použitím škubačky musíte spařit. Používáme vodu, která dosáhla 79 stupňů. Méně kachnu nespaří, a více se také nedoporučuje, kachtě to poruší kůži. Zvíře ve vodě pořádně vykoupejte ze všech stran, aby se voda dostala i pod křídla. S vodními...

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Lékárna v kuchyni

Ač se snažím sebevíc, chřipky a virózy se na mě lepí. Stačí aby se na mě jen nemocný člověk podíval a mám to taky. Hned jak cítím, že to mě leze, začnu s léčbou. Nejvíce se mi osvědčil cibulový sirup. Ten vám dnes představím. K tomu ještě přidám bylinku, kterou všichni znáte a pomůže vám s bolestivou menstruací. Název článku jsem volila schválně. V našich kuchyních totiž najdeme často bylinkové poklady. Starověké bylinky Cibuli a česnek znají celé generace našich předků až do starověku. Obě tyto byliny, jak je můžeme právem nazvat, jsou účiné v boji s vysokým krevním tlakem a působí jako přírodní antibiotikum (allicin). Obsahují totiž velké množství silic s antibakteriálním účinkem. Kromě toho, že třeba cibule ještě podporuje chuť k jídlu nebo růst vlasů, obsahují obě byliny mnoho vitamínů, minerálních látek a celkově posilují imunitu. Oba zázraky si můžete sami vypěstovat. Česnek sázejte teď v zimě. Při současných mírných zimách ho můžete sázet prakticky kdykoliv. Cibuli sázejte n...