Přeskočit na hlavní obsah

Škaredá středa a Jidáše

 Začínám vkládat Velikonoční články, protože už se to blíží! Začínáme Škaredou středou :)Tento den se neškareďte, ale upečte si lahodné jidáše. A proč? O tom se dočtete níže :)


Škaredá nebo Samozmetná

Škaredá středa předchází Zelenému čtvrtku. V rámci Pašijového týdnu (týden před Velikonočním pondělím) má svůj jasný význam.Někdy ji také říkáme Samozmetná, protože v tento den se vymetaly komíny. Pověra říká, že kdo se bude v tento den mračit, bude mít trudnou náladu celý nadcházející rok. Proč je ale zrovna středa škaredá? 

Jidášova zrada

V tento den totiž Jidáš zradil za 30 stříbrných svého učitele Ježíše Krista. Následující den se zhrozil svého činu a oběsil se na osice. Na připomenutí této události se pečou jidášky. Ty mají tvar různých točenic a spirál, které mají symbolizovat provaz, na němž ukončil Jidáš svůj zrádný život. 
Jidášky si můžete snadno upéct i vy. Stačí vám váš oblíbený recept na kynuté těsto. Z něj upečte zavinuté spirálky a ty pak ještě zatepla potřete medem rozmíchaném v rozehřátém másle. 



Na jidáše budete potřebovat:

Potřebujete:

1 kilo polohrubé mouky (část mouky nahrazuji špaldovou celozrnnou)
1 kostku tuku (máslo, hera)
1 kostku kvasnic
6 žloutků
trochu cukru, špetku soli
vodu nebo mléko

Nejprve si připravíme kvásek. Můžeme použím vodu nebo mléko, které ohřejeme, aby bylo vlažné. Do vlažnho mléka rozdrobíme droždí a můžeme přidat trochu cukru na podporu množení kvasinek. Kvásek následne smícháme s ostatními ingredincemi. Vše důkladně propracujeme vařečkou. Těsto musí být hladké a nesmí se chytat vařečky. Těsto poté necháme kynout na teplém místě zhruba hodinu. Po vykynutíz těsta vytvarujeme dlouhé válečky, které stáčíme do nejrůznějších spirál a šneků. Spirály můžeme i potřít rozšlehaným vajíčkem a posypat mandlemi. Pečeme do zlatova. Po upečení potíráme ještě teplé medem rozmíchaným v teplém másle.

Zkusíte jidášky taky? Co na Velikonoce pečete vy?
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...
Okomentovat
Další informace

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...
Okomentovat
Další informace

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...
Okomentovat
Další informace