Vegani versus farmáři

 Vegani a farmáři stojí tak trochu proti sobě. Obě skupiny mají svojí pravdu, obě mají odlišnou filosofii. Já se cítím být trochu pověřena tento spor posoudit, protože jsem byla nějakou dobu vegan a teď jsem farmář. O veganství se dál aktivně zajímám, stejně jako o farmaření. 

Hned na začátku musím předeslat, že tento článek bude poněkud delší. Jestli se vám cokoliv ve článku nebude zdát, napište mi to prosím slušně do komentářů. Ráda se nechám poučit.

Vegani a farmáři- nejprve si tyto skupiny definujeme. Farmáři jsou lidé, kteří využívají hospodářská zvířata ke své obživě, obživě druhých nebo za účelem zisku. Vegani jsou lidé, kteří odmítají používat cokoliv živočišného původu. Nejí mléko, maso, vajíčka, med, nenosí vlnu ani bavlnu a nepoužívají kosmetiku testovanou na zvířatech.

Na začátku vám vysvětlím, jak je to s jednotlivými živočišnými produkty z pohledu vegana i farmáře.

Jak to tedy je?

1. Jak je to s masem

Abyste získali maso, musíte zvíře zabít. O zabijení zvířat jsem se rozepsala v jednom ze starších článků. Podle veganů zvířata cítí všechno stejně jako lidé a tudíž, je jejich zabití vraždou. I když zvíře jako farmáři zabijíme, můžeme je milovat a chovat k nim úctu. Můžeme jim dopřát klidný a spokojený život bez nedostatku a pak je rychle a milosrdně zabít, aniž by cokoliv tušila. Ve velkochovech toto možné obvykle není. Nejhorší je přeprava zvířat, která je zbytečně stresuje. Nicméně i ve velkochovech a na velkých jatkách se snaží stres zvířat eliminovat na minimum. Stres totiž značně znehodnocuje maso, a to nechce ani ten největší kapitalista a podnikatel. Maso, které jde do obchodu vždy musí přes jatka, kvůli veterinárnímu dozoru. Doma si můžeme zvířata zabít sami, čímž se stres vytrácí zcela. Zvířata jsou na své chovatele zvyklá a znají od nich jen něhu a potravu. Když tedy příjde jejich čas, nic netuší a šikovný chovatel/řezník je zabije ve vteřině. 

Co tedy dělat? 

Pořiďte si ideálně vlastní chov. Pokud nemůžete, bydlíte ve městě v bytě, pak kupujte maso od malých chovatelů z Čech. Obecně se dá také řici, že v supermarketu na velkou kvalitu nenarazíte. Lepší je zkusit nějakého malého farmáře s vlastní prodejnou. Maso z ciziny často znamená přepravu živých utrápených zvířat na stovky kilometrů.

2. Jak je to s mlékem

Aby kráva měla mléko, musí mít tele. V běžných podmínkách je kráva oplodněna inseminátorem, občas plemeným býkem. Kráva je březí necelý rok. Po otelení je jí tele odebráno. Někde jí ho vezmou hned, někdo až po nějaké době. Já doporučuji hned. Kráva bučí a hledá tele tak hodinu, maximálně jeden den. Pak na něj zapomene (v přírodě je to, jako by jí ho vzal dravec). Tele zapomene ihned, za matku příjme chovatele. Tele dostává mlezivo a mléko a roste (býci rostou asi 2 roky a pak jdou na jatka). Jalovičky jsou zapojeny do mléčného kolotoče. Krávy jsou dojeny, pak zaprahnout a zase se oplodní a tak dokola. Ve velkochovech takhle kráva žije asi 4-5 let. Pak její produkce začne klesat až klesne pod hranici, kdy se vyplatí její chov a jde na jatka. V menších chovech se kráva udrží až 12 let. Pak jí čeká cesta na jatka. Nechávat krávu dožít je ekonomický nesmysl a zvíře se často trápí, jak mu stářím selhávají klouby.

Co dělat? 

Ideálně, pořídit si vlastní krávu :) Jinak nakupovat mléko od drobných chovatelů, kde si můžete dojnice i prohlédnout. Zvířata zde žijí v klidu i desítku let. Telata mají lepší péči a mléko není tepelně ošetřené. Můžete ho tedy pít úplně čertsvé nebo si ho doma tepelně ošetřit podle svého přání. Pokud chodíte do obchodu, kupujte mléčné výrobky v bio kvalitě. 

3. Jak je to s vejci

Vejce mají na skořápce číslo, které určuje, v jakém prostředí slepice žije. Číslo 3 je klecový chov. V klecovém chovu žijí slepice zavřené v malých klecích s umělým denním režimem a po roce, kdy začnou snášet méně jsou odeslány na jatka. To není pro slepice ani trochu přirozené. Klecové chovy naštěstí postupně zanikají po celé Evropě. 2 už znamená chov halový, tady slepice žijí ve velkých halách a mají přeci jen trochu prostoru k životu. 0 jsou pak bio vejce od slepic, které žijí jak na dvorku u babičky. Cena je samosebou docela někde jinde. Ideální je chovat si slepice na zahradě. Nejsou náročné na chov, stačí vám kurník, kousek zahrady, pytel pšenice, zbytky z kuchyně. Slepice se vám odvděčí čerstvými vejci. Proč veganům vlastně vadí vejce od domácí slepice? Vždyť ty se nechávají dožít docela běžně. Jde o to, že za každou slepicí si musíte představit mrtvého kohoutka. Z vajíček se totiž nelíhnout jen slepičky, ale i kohoutci, kterých je dokonce více. Ti většinou končí ještě jako malá kuřátka ve směsích pro psy nebo jako potrava pro zvířata v zoo. V domácích podmínkách jsou roční  kohoutci zabijeni na pekáč. A to veganům vadí. 

Co dělat? 

Chovejte vlastní slepice. Pokud nemáte tu možnost, kupujte vajíčka z malých chovů nebo aspoň vždy kupujte vajíčka s číslem 2. Trojky skutečně do naší doby nepatří. Ukončeme trápení slepic v klecích. 

Jak je to s medem? 

Na medu není nic špatného. Dokonce i někteří méně stryktní vegani med jí. Med vytváří včely pro své larvy. Obsahuje řadu báječným látek a je velmi velmi zdravý. Správný včelař nechává trochu medu včelám, aby byly zdravé. Většinu si ale vezme a stočí do sklenic. Med pak včelám nahradí cukrem, díky kterému přežijí celou zimu. V tomto průmyslu nikdo neumírá, ba naopak, včelaři včelstva chrání a léčí. 

Co dělat?

Kupujte med od nejbližšího včelaře. V České republice je jedna z nejvyšších koncetrací včelařů na světě. V každé vsi najdete i dva. Svého včelaře se zeptejte na to, jak se ke včelám chová. Nebo začněte sami včelařit. Vždyť včely jsou tak důležité. 

Jak je to s vlnou? 

Vlna se získává z ovcí, jejich stříháním, takže ani tady nikdo neumírá. Ba dokonce vlna ovce částečně chrání před naším žaludkem. Ovce si chovatelé nechávájí i na dožití, protože vlnu mohou dávat i staré kusy.  Vlna je báječný materiál. Hřeje a sama se čistí. Není důvod se jí bát. Vegani vlnu ani bavlnu nepoužívají, protože při její výrobě je potřeba chovat zvířata, využívat je a mít je zavřená. 

Co dělat? 

Vlny bych se vážně nebála, ale chcete-li mít jistotu, že se ovečky mají dobře. Kupujte vlněné výrobky z malých firem a farem, kde vám stádo i ukážou.

Jak je to s kosmetikou a léky? 

Co se týče léků tak bohužel není pomoci. Nelze riskovat lidské životy a některá zvířata padnou na oltář lékařské vědy, která pak díky tomu může zachránit řadu lidí. S tím nic neudělají ani vegani. Kosmetika je ale něco jiného. Například řasenky se testují na králíkách, kdy jsou jim některé látky kapány do očí, králík má totiž oči velmi citlivé. A to přeci nikdo nechce, aby kvůli hloupé řasence trpěla zvířata. Kosmetiku dnes běžně seženete netestovanou a přírodní bez živočišných přísad. Drogerie DM nabízí celou řadu Alverde, která je veganská a netestovaná. Sežene od nich všechno, od pudru až po opalovací krém a za velmi příznivé ceny.

Co dělat? 

Vyrábějte si kosmetiku doma sami. Ušetříte odpad i utrpení zvířat. Nebo kupujte kosmetiku netestovanou.

Veganské teze

S vegany v mnohém souhlasím, i díky nim lidé přemýšlí nad tím, co jí. Nicméně, vegani si pomáhají různými fámami, kterými se snaží na svou stranu přetáhnout co nejvíce lidí. Tady jsou někeré z nich.

1. Zvířata jsou jako lidé

Zvířata nejsou v žádném případě jako lidé. To jen my si je polidšťujeme. Zvířata žerou vlastní výkaly nebo výkaly jiných zvířat, zvířecí matky odhání násilím své mladé, když dorostou, zvířecí matky do hodiny zapomenou na své mládě, když o ně příjdou, zvířata se páří bez ohledu na nějaké sympatie, zvířata se dívají na umírání svých druhů bez záchvětu lítosti.... Neříkám, že nemají city, pouta, že necítí radost nebo smutek. Nicméně nejsou lidé. Jsou to zvířata.

Co si z toho vzít? Milujte zvířata, chovejte se k nim s láskou a respektem. Dopřejte jim spokojený život a pak rychlou a bezbolestnou smrt. Netrpte výčitkami a dopřejte si maso od farmářů, kteří zvířata milují.

2. Farmáři se chovají ke zvířatům ošklivě

Neznám farmáře, který by svá zvířata nemiloval. Cílem každého chovatele je, aby jeho zvířata žila v pohodě. Zájem na tom má i jeho peněženka. Jen spokojená kráva dobře dojí, jen nevystresované zvíře má kvalitní maso. Možná jste někdy viděli, jak farmář tluče do býka vší silou ve snaze ho dostat z jednoho místa na druhé a říkali jste si jaký je ten býček chudák. No, pro toho býka to je jen takové přátelské šťouchnutí. Hovězí kůže je totiž hodně hodně tvrdá. Ještě bych se tu ráda zmínila o boudičkách na telata. Telata v nich nejsou kvůli nějakému trápení. Jde o to, aby telata byla zdravá a to lze jen pokud farmář přesně ví o jejich stavu. Pokud má tele průjem, může do dvou dnů pojít. Průjem, ale farmář pozná pouze pokud je tele v boudičce. V boudičce je tele jen prvních pár týdnů. Jakmile z ní vyroste, jde do výběhu.

3. Jsme býložravci, ne masožravci. Když jíme maso, jsme nemocní.

Vegani se opírají o to, že masožravci mají kratší trávicí trakt a z masa vstřebají jen to dobré. V nás podle nich maso leží déle a vstřebáváme i to špatné. Tvrdí, že máme stoličky na rostlinnou stravu, takže jsme býložravci. Já ale tvrdím, že nejsme býložravci. Nemáme 4 žaludky a nestrávíme trávu. A máme i řezáky a špičáky. Vagani asi nepřipouští existenci všežravců, kterými jsme. I naši nejbližší příbuzní (šimpanzi a gorily) jí maso a dokonce aktivně loví. Drtivou většinu jejich jídelníčku ale tvoří rostlinná strava. A tak by to mělo být i s námi. 

Co si z toho vzít? Když budete jíst jen maso, uzeniny, vejce a sýry, pravděpodobně se nevyhnete obezitě, srdečním chorobám nebo mrtvici. Pokud si dáte maso jednou týdně, bude to tak jak to má být. Navíc si budete moci dovolit dražší maso v bio kvalitě. Žít se bude lépe nám i zvířatům.

4. U nás je situace stejná jako v USA

Není. V USA je obrovská nadprodukce masa. Hlavně hovězího, mléčného skotu. Mléko se tam pije jako voda a i ten nejchudší američan si může dovolit hovězí burger. V takovém množství zvířat zkrátka kvalita chovů pokulhává. V Čechách je to docela jiné. Veterinární kontrola je u nás velmi přísná.

5. Jsme jediní savci, kteří pijí mléko jiných zvířat

Pravda, že toto se v přírodě často nevyskytuje, přesto nejsme jediní. Kočky milují mléko, savci mohou prospívat i na mléku jiných savců. Běžně vidíte i to jak jedna kráva vysaje druhou.

6. Mléko nestrávíme a jsme na něj alergičtí

Je pravda, že mnoho lidí mléko nestráví, mají problém s kaseinem nebo s laktózou. Nicméně po tisíce let evoluce se toto stává stále menšímu procentu populace. Evoluce nás vybavila schopností trávit mléko, protože je to prostě výhoda. Mléko sice někteří z nás tráví hůře, ale tvaroh a jiné předtrávené produkty už tolik problémů nedělají. I telatům se do mléka přidává ocet, či jiné kyseliny, aby se mléko snáze trávilo.

7. Mléko obsahuje hnis a bakterie

V České republice jsou jedny z nejpřísnějších norem na kvalitu mléka.  Hygieničtější mléko než máme my ve světě jen těžko najdete. Navíc, pokud pijete krabicové UHT mléko, které se ohřívá na 130 stupňů, tak se bát nemusíte. V takovém mléce nepřežije nic. Vytratí se i ty dobré látky, mimo jiné látky, které nám pomáhají mléko trávit. Z toho pak můžou vznikat různé alergie.UHT mléko je jen voda s makroživinami, ale mikroflora je pryč.

Co si z toho vzít? Pijte české mléko. Je zdravé. Vyhněte se UHT mléku, pasterujte mléko šetrně (asi 60 stupňů).

8. Veganství je ekologické a nikoho nezabijí

Často se argumentuje tím, že krávy produkují obrovská množství skleníkových plynů. A je to pravda. Však také tvrdím, že maso by se mělo jíst méně často a produkce by měla jí t značně dolů. Na druhou stranu, auta jsou ještě horší. A to i ty tisíce a miliony kamionů, které rozváží veganům ve střední Evropě anansy, banány, tofu  a soju. Ono totiž malokterý vegan by vydržel čistě na lokálních produktech. Být vegan v mírném pásu je totiž vážně složité, vitariáni by tu i ze zdravotního hlediska být vůbec neměli. A že veganství nikoho nezabijí? Ono ty obrovské plantáže napadjí škůdci a ti se zabijí. A teď nemluvím jen o insekticidech, ale i o opicích, které se střílejí na banánových plkantážích...

Co si z toho vzít? Jezte lokálně, sezónně a rozumně. Netláskejte masné výrobky k snídani i večeři. Nesvačte denně banán. Nekupujte si v lednu nektarinky.

Několik zajímavostí o veganech:

Co čím nahrazují?

Maso vegani nahrazují potravinami bohatými na bílkoviny a chuťově málo výraznými, aby se daly nakořenit jako maso. Používají tedy tofu, které se dá koupit marinované nebo uzené. Dále seitan (což je čistá pšeničná bílkovina, tedy lepek). Výborný je i tempeh, což je v podstatě sýr ze sóji. Látky jako železo nebo vitamín B12, které jsou v mase obsaženy, vegani suplementují doplňky stravy.

Mléko vegani nahrazují rostlinnými nápoji. Dají se koupit instatní, kysané nebo čerstvé. Můžete si je i vyrobit doma. Taková rostlinná mléka se vyrábí z kokosu, ovsa, rýže, pohanky, mandlí, kešu, lískových ořechů... Mě připadá nejchutnější varianta z rýže. Z takového mléka se dá pak bakteriemi vyrobit i jogurt. 

Vejce vegani nahrazují převážně tofu, které má konzistenci míchaných vajíček. Chuť vajíček pak dosahují přidáním černé sopečné soli, která má vysoký obsah síry a chutná jako vajíčka. Žlutou barvu dodá kurkuma. V těstě pak lepivost vajíčka nahrazují škrobem nebo hraškou, banánem, jablečným piré atd. 

Med vegani nahrazují pampeliškovým medem, který se běžně vyrábí z květů pampelišek. Viděla jsem i med z pomerančů. Popřípadě sladí něčím jiným. 

Chuť ryb vegani získávají z mořských řas a živiny z ryb pak nahrazují požíváním lněného oleje nebo potravinovými doplňky. 

Co veganům nedá spát?

I mezi vegany je mnoho rozporů a dilemat. Někteři vegani například jí med, protože, jak už jsme si řekli, při jeho výrobě nikdo netrpí. Dalším takový tématem je pojídání hmyzu. Někteři vegani tvrdí, že nejí nic, co má nervovou soustavu umožňující mu umožňuje cítit bolest. Vědci však zjistili, že některé druhy hmyzu dost možná bolest necítí a jejich těla dokážou nezávysle na mozku a nervech fungovat několik hodin bez hlavy. Někteří vegani tak začali konzumovat některé druhy hmyzu, třeba šváby. Pro mnoho členů veganské komunity je to však nepřijatelné.
Jedním z rozporuplných témat je i výroba masa v laboratořích. Skupiny vědců pracují na umělém pěstování masa, bez nutnosti zvířat a tím pádem i zabijení. Prostě si v laboratoři zkouší uměle pěstovat tkáň masa. Vegani se shodují, že to je možná lepší cesta než chovat a zabíjet zvířata. Přesto se ale netváří, že by z nápadu byli nadšení a rozhodli se tento produkt jíst.

V závěru bych ráda podotkla, že s vegany nemám problém, pokud nejsou agresivní a jednoznačně tvrdím, že veganský jídelníček může být sestaven živinově absolutně v pořádku. Znám i matky, které na veganské stravě odnosily zdravé děti. Objevuje se zde i generace čistě veganských dětí.  Vegani si ale musí uvědomovat, že se musí zajímat o to, co jí a hlídat si živiny.

Co si myslíte o veganech nebo o čemkoliv z článku? Ráda si přečtu vaše názory.