Přeskočit na hlavní obsah

Vlaštovčí bylinka

Jak souvisí vlaštovičník s vlaštovkami? Zcela :D Vlaštovičník získal své jméno právě podle těchto drobných ptáčků. Jeho vegetační období začíná právě s příletem vlaštovek a s jejich odletem zase končí. Takže se nám to už chýlí. Máte dost možná poslední možnost natrhat si tuto bylinku a vyrobit si tinkturu, a že se vám bude na zimu hodit! Vždyť doba plaveckých kurzů na základních školách začíná. 



Na plaveckých stadiónech děti snadno chytnou infekční bradavice, které se dost bolestivě léčí tekutým dusíkem na kožních odděleních. Dají se koupit i kapky v lékárně. Na těchto kapičkách skoro vždy najdete uvedeno, že obsahují právě vlaštovičník. Lidé už dávno vědí, že oranžové mléko, které z rostliny vytéká působí na všemožné bradavičky. 

Výhodou vlaštovičníku je to, že rozste všude. Jeho žlutá kvítka potkáte ve městě, v lese, u cesty... Sbírá se ideálně na jaře, ale já ho sbírám, když zrovna potřebuju. Dá se i sušit, ale pozor! Jeho vnitřní užívání nechte na konzultaci s bylinkářem nebo lékařem. Vlaštovičník je totiž toxický. Zevní použití je ale v pořádku. Buď můžete nanést přímo mléko z rostliny na bradavici nebo si vyrobit tinkturu, která vydrží po celý rok a 2x denně ji nanášet na bradavici. 

Tinkturu vyrobíte snadno. Celou rostlinu nastříhejte na kousky a ty vložte do sklenice a zalijte vysokoprocentním alkoholem, já používám vodku. Rostlina by měla být zcela potopená. Nechte macerovat 2 týdny na světlém místě. Každý den protřepte a po dvou týdnech zceďte.Používejte na všechny bradavice a kožní nádory. 

Jestli máte někdo zkušenost s vnitřním užíváním vlaštovičníku, určitě mi dejte vědět. Tak co maminky, už víte jak budete letos bojovat proti bradavicím z plavečáku?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...