Přeskočit na hlavní obsah

Svatováclavský víkend

Svatého Václava zná asi každý. Málokdo ale ví, že právě svátek toho patrona české země zapříčinil, že jsme měli prodloužený víkend :) Václav je historicky doloženou postavou. Náš panovník z 9. století se narodil Drahomíře a knížeti Vratislavovi, ale největší vliv na jeho výchovu měla jeho křesťanská babička svatá Ludmila. Václav prohrál válku s Jindřichem Ptáčníkem, takže musel odvádět mírovou daň. To se ale nelíbilo obzlášť stále ještě pohanské šlechtě v čele s jeho bratrem Boleslavem. Jak asi všichni víte, Boleslav Václava zabil ve Staré Boleslavi u kostelních dveří. Václav  byl za svou laskavost a mnohé zázračné skutky svatořečen a stal se patronem naší země. Jen tak mimochdem, je patron ještě vinařů a sládků. 
V tento den se konaly různé veselice a zábavy stejně jako poutě a posvícení. Zároveň v některých krajích končil služební rok a čeleď odcházela k novému hospodáři (jinde tomu tak bylo až na sv. Martina). 
Tak a teď už k mé oslavě tohoto svátku :)


Prodloužené víkendy jsou fajn. Přítel obvykle ve svátek volno nemá, ale tento zrovna volno měl. Vstávali jsme bez budíku, ale my jsme spíše skřivani než sovy takže v osm už jsem byli oba z postele. Uvařila jsem nám kaši z našeho čihovického mléka. Přidala jsem do něj ovesné vločky a vločky z quinoi. Pak jsem si kaši ozdobila hruškou ze sadu a přidala jsem čerství rakytník, který jsem uloupila u souseda a pár lískáčů, které jsem našla po cestě z práce. Pak jsme se vydali do lesa. Okolo Týna nad Vltavou jsou krásné smíšené lesy plné hub. Díky množství bříz jsme našli samé křemenáče, krásné jako z pohádky. Šli jsem pěšky na vrch Kohout podél Palečkova potoka. Dohromady asi 8,5 kilometru za 3 hodinky s mnoha pauzami na sběr hub :)



Kromě hub jsem si z lesa přinesla i jitrocel na jitrocelový sirup, listy jahodníku a ostružníku na čaj a bukvice a kaštany na dekorace.



Jitrocelový sirup jsem si založila tak, že jsem potrhané jitrocelové listy prokládala cukrem.



Čaj jsem si zase připravila jen z listů jahodníku a ostružníku, přidala jsem květ hřebíčku a sušené hrušky. Nakonec med a citrón. Není důvod utrácet za drahé ovocnobylinné čaje, když je příroda téměř celý rok tak bohatá.


Z křemenáčů jsem zase uvařila braboračku silnou jak noha od stolu :D

Dala jsem si vařit vývar. Hovězí žebro z našeho statku jsem dala vařit s bobkovým listem a slupkami ze zeleniny (mrkev, celer) a cibulí.Na pánvi jsem si nechala na sádle zezlátnout cibulku, přidala jsem k ní pokrájené křemenáče a zaprášila hladkou moukou. Do hotového vývaru jsem pak přidala směs hub, pokrájený celer, mrkev a brambory. Okořenila jsem vše majoránkou, pepřem a solí. Ještě nezapomeňte na stroužek česneku, který přidávám do polévky vyvařit. Když jsou brambory měkké, polévka je hotová.











V sobotu po svatém Václavu jsem musela odpoledne do práce. Ráno jsem nám udělala ječné lívance s marmeládou aniž bych tušila, že u babičky dostaneme zase lívance ale z pšenice. Pak babička s tetou udělaly ještě braboračku z čerstvých hub a zadělávanou kapustu, takže jsem se přejedla, jak je mým dobrým zvykem.

domácí chléb z pece, domácí máslo a sýr také homemade :)


Část mé práce je provádění v zemědělském muzeu, kde jsme prováděli katolický spolek ze Sušice a připravily jsme jim i pečení chleba a stloukání másla. Po práci jsme krmili zvířata a pak si udělali s přítelem ohýnek. Pekli jsme lecos ale hlavně jablka a brambory, a přiznám se, že ani jedno mě neoslovilo. Maso je maso, v tomto případě :)

seno a mačkaný oves pro lichokopytníky a směs ječmene a granulí pro hlodavce :)


kůzle kamerunky, jsou k sežrání všechny tři 


kapusta v západu slunce :D



Zítra jedu za rodiči. Čeká mě procházka s tátou, který se zabívá ornitologií jižních Čech (sleduje počty ptáků a pozná je i po hlase). Pak svíčková, na kterou se už moc těším a návštěva prababičky. Ano, mám ještě prababičku, které je 90 let a žije už v domově pro nemohoucí důchodce. Někdy vám o ní určitě napíšu podrobněji. Výborně pekla a nádherně háčkovala :)Možná zajdeme i na pouť do Strakonic, což by se i perfektně hodilo, protože to je pouť zasvěcená právě svatému Václavu.


Na závěr přidám ještě pár pranostik, které se vážou k nadcházejícímu období  :)

Na svatého Václava babí léto nastává

Na svatého Jeronýma, stěhoje se k nám už zima (30.9.)

O svaté Tereze mráz po střechách leze (15.10)

Svatá Voršila zimu posílá (21.10) 

A jaký byl Váš prodloužený víkend?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...