Přeskočit na hlavní obsah

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků.

Kuchařky a knihy o tradicích a venkově

Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyvatele hor. Na konci každého měsíce je několik sezónních receptů ze surovin, které měl takový horal zrovna v chalupě. Kniha je skutečným zážitkem. Já si knihu půjčila v knihovně, protože mě inspirovala Eva Francová, která z krkonošských receptů vychází.

Vánoční svátky o století zpátky aneb tradice Vánoc v české kuchyni/ Velikonoční svátky o století zptáky jsou spíše sešity než knihy. Tato dílka přelouskáte za jeden večer. Takový večer by měl být třeba na první adventní nebo květnou neděli, protože tato mile psaná knížečka vám navodí tu pravou vánoční nebo velikonoční náladu. Je plná návodů a receptů našich babiček, které vám vyčarují z domova chrám Vánoc nebo Velikonoc. Knížku jsem našla v místní knihovně, když jsem hledala více knih od Aleny Vondruškové.

Magická kuchařka, tajemství černé kuchyně podle receptářů starých čarodějnic, no tak tenhle název mě od začátku odrazoval. Říkala jsem si, co to je zas za ptákovinu. A ono je to výborně členěné dílo Otomara Dvořáka z roku 2011. Kniha je dělená podle živlů a surovin, které byly běžné pro černé kuchyně našich středověkých babiček a obsahuje recepty na jídla, která si dnes už ani neumíme představit, ale dříve byly běžné. Moravští vrabci z opravdových vrabců, postružeň nebo pšenice s mákem...Kniha jasně objasňuje význam vody, ohně, obilí a mnoho dalších aspektů starých kuchyní. Knížku jsem našla nějak náhodou a koupila ji jako e-knihu.

Lidové tradice-To je kniha, do které se dívám každý týden. Je plná tradic, životopisů světců, říkadel pro děti, her a hádanek. Skvělá příručka pro každého rodiče nebo učitele, aby hravou a příjemnou cestou seznámil děti s lidovými tradicemi. Vycházím z ní opravdu dnes a denně. Knížku jsem dostala od mamky k narozeninám, protože ví o mojí lásce k tradicím.

Jařmo, parkán, trdlice- to je výkladový slovník Aleny Vondruškové. Jsou v něm dokonale popsány a do kontextu zasazeny všechna slova, jejichž význam zná dnes už málokdo. Bašta, drhlen, cvikr... Vše s obrázky a podle abecedy. Jeden z mála slovníků, který přinese poučení i zábavu. Knihu jsem našla knihovničce mojí tety.


Romány a detektivky:

Kriminální příběhy ze staré Šumavy už mají 4 díly. Všechny jsou skvělé. Autorem je Vladimír Šindelář. Ředitel milevského muzea a významný český archivář. Tato jeho série popisuje velmi dobře kriminální příběhy, které se staly na Šumavě. Ty nejstarší začínají po roce 1600, ty nejmladší se odehrávají ve 30. letech 20. století. V každém příběhu nás pan Šindelář uvítá v nějaké části Šumavy a popíše stručně její historii. Do této lokace pak zasadí příběh. Nejlepší je, že všechny tyto příběhy obyčejných obyvatel Šumavy se skutečně staly a pan Šindelář je našel v archivech. Tyto příběhy vás zanesou na zalesněnou Šumavu, kde museli lidé, žít, pracovat, milovat i umírat společně. S panem Šindelářem jsem se viděla osobně a organizovala jsem jednu jeho přednášku. Všechny jeho knihy jsou skvělé a autentické.

Pověsti katovské rodiny Mydlářů. Tak to je moje srdeční záležitost. Knihy napsané už v 19. století pražským historikem Václavem Svátkem. I v současné době se dají koupit v původním znění 200 let staré češtiny. Tento jazyk je nádherný a dává dílu úžasnou atmosféru, která vás přenese do Prahy 16. století. Mnoho lidí se Pověstí bojí, protože očekávají děsivé popisy mučení a drastické příběhy. Nic není dále od pravdy. Kniha je romantická a jde v ní hlavně o příběh mladého Jana Mydláře, studenta medicíny, který se kvůli nešťastné lásce stane katem a vyvržencem společnosti. S mladíkem budete soucítit, budete mu fandit a přát mu šťastný konec, který kniha má. Epopej mi doporučil můj táta, který ji začal číst. Knížky jsem si hned museli koupit.


Inspirativní:

Peter Wohlleben je lesník, farmář a milovník přírody. Píše knihy o přírodě na základě svého mnohaletého putování po lese. Na knize se mi líbí, že vychází z naší středoevropské přírody (autor je Němec). Četla jsem jeho knihu Tajný život stromů a Tajná síť přírody. V knihách si počtete o tom, jak spolu spolupracují stromy nebo jaký vliv mají mravenci na chod celého lesa. Zaručuji vám, že po přečtení pro vás bude každá procházka lesem zážitkem. Uvědomíte si, že les je jeden velký živý organismus, kde vše souvisí se vším. 
Poslední kniha, kterou jsem od tohoto autora četla je Jak se žije u Wohllebenů. Tato kniha je o samozásobitelství. Pro mě, pravda, trochu zbytečná, protože většina věcí, která je popsaná v knize, už u nás nějakou dobu čile funguje. Kniha popisuje od A do Z, jak se sámi zasobovat kvalitními potravinami a nebýt tak závislími na obchodech. Začíná u pronájmu pozemku a končí u domácího zpracování masných výrobků. Jestli plánujete založení vlastní zeleninové zahrady nebo chovu slepic a koz, mohu vám knihu doporučit. Tohoto autora jsem objevila v knihovně mojí tety.

Tak snad jsem vás trochu inspirovala. Záměrně nepřidávám odkazy na eshopy, nejde o reklamu. Knihy si klidně jen půjčte. Některé jistě budou v knihovnách. Přeji příjmené počtení.

Doporučíte mi vy nějaké vaše knižní oblíbence?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatý Ján

Svatojánské býlí, ohně, slunovrat, láska, příroda na vrcholu sil. Jak slavíte svatoján vy? Svatý Jan Křtitel Narodil se v Jeruzalémě knězi Zachariáši a jeho ženě Alžbětě, příbuzné Panny Marie.Ve svých třiceti letech odešel do pouště, kde žil asketickým životem. Po návratu začal křtít lid v řece Jordán. Jeho vliv a obliba stoupaly. Začal kritizovat společnost a mimo jiné i Heroda Antipu za to, že si vzal za ženu sestru jeho bratra. Prostřednictvím Salome, která krásle očarovala tancem, pak Jan Křtitel přišel o hlavu. Dodnes je patronem tkalců, kožešníků, zpěváků, tanečníků, muzikantů a dalších.  Svatojánská noc Během této noci se tančilo okolo ohňů a oslavovala se síla země, která je právě v době letního slunovratu na vrcholu. Mladé páry skákaly přes ohně a který se nepopáli, ten měl zůstat do smrti spolu. Děvčata házela přes oheň a nebo do řeky věnečky, čímž se symbolicky oddávala chlapci, který věnec chatil. Od svatojánského hně se zapalovala košťata. Ta se pak vyh...

Domácí mlékař 3. díl: Naturální sýr se syřidlem

Výroba přírodního sýra je skutečně jednoduchá. Potřebujete jen mléko a syřidlo. Můžete samosebou použít i nějakou kulturu na zjemnění chuti,  ale to už nechávám na vás. Pokud budete sýry dělat sporadicky, stačí vám hrnec a teploměr. Jestli se chcete ale mlékaření věnovat více, zkuste si koupit nahřívací lodny, které po nastavení udrží teplotu podle vašeho přání.  Potřebovat budeme libovolné množství mléka, ale doporučuji dělat alespoň ze dvou litrů. Samosebou potřebujeme čerstvé mléko, ne krabicové. Já mám mléko z našeho mlékomatu. Mléko ohřejeme na 35 stupňů. V převařené vodě si rozmícháme syřidlo. Postupujeme podle návodu na sklenici. Syřidlo se dá koupit přes internet a je poměrně drahé, používá se ho však jen pár kapek, takže vám vydrží opravdu dlouhou dobu.Vodu se syřidlem za stálého míchání vlijeme do mléka. Mléko stále necháme na teplotě 35 stupňů a počkáme asi 40 minut. Toť vše. Po uplynutí doby se vytvoří sýřenina, mléko se srazí. Sýřeninu no...

Kachnobraní

Máme tu podzim a blížící se posvícení. To je čas, kdy musí husy trpět za zradu svatého Martina. My husy nemáme, takže to odnesou kachny. Když se nám narodil sirotek chocholaté kachny, rozhodla se teta, že mu pořídí kamarády. Koupili jsme 10 kachen pižmovek. Ty u nás od dubna do října dováděly, čachtaly se ve vodě, prolézaly ten náš 12x10 zahradní prales, ve kterém hledaly hmyzáky a krmily se jen pšenicí a syrovátkou. Bohužel, přišel jejich čas a to právě včera.  Kachny jsme pochytaly a můj šikovný skoromanžel jim jedním úderem srazil hlavy. Tím, že na nás byly zvyklé až do poslední chvíle nic netušily.  Když zabíjíme takto více zvířat najednou, používáme škubačku. Ušetří vám opravdu mnoho práce.  Zvíře ale před použitím škubačky musíte spařit. Používáme vodu, která dosáhla 79 stupňů. Méně kachnu nespaří, a více se také nedoporučuje, kachtě to poruší kůži. Zvíře ve vodě pořádně vykoupejte ze všech stran, aby se voda dostala i pod křídla. S vodními...