Přeskočit na hlavní obsah

Sezóna luštěnin v moderní kuchyni

Často se mě lidé ptají, co mají jíst sezónního, když na konci podzimu a v zimě neroste už prakticky nic. Není nic snažšího než zařadit do jídelníčku častěji luštěniny, které můžete jíst ale klidně po celý rok. Luštěniny jsou zdrojem vitamínů, minerálních látek a stopových prvků, komplexních sacharidů a bílkovin. Jsou výtečné a dají se konzumovat v nejrůznějších variacích v moderní i staročeské kuchyni. Staročeskou kuchyni ale dnes necháme výjimečně spát a podíváme se na luštěniny v trochu moderním světle. Čočkový salát, červená čočka a fazole s tofu. Pochutnáte si se mnou?

Čočka

Čočkový salát

Tento recept není z mojí hlavy, ale je "půjčený" od Evy Francové, Kuchařky ze Svatojánu. Eva je výborná kuchařka, u které se často inspiruji. Vaří vegansky a v souladu s českou přírodou. Tento salát je vůbec první recept, který jsem podle Evy zkoušela a je prostě skvělý. Ze zahrádky jsem měla vlastní rajčata a celer, takže se mi vařilo jedna radost.

Potřebovat budete: čočku, rajčata (v zimě nahraďte sušenými nebo zavařenými), řapíkatý celer, jarní cibulku, na zálivku potom protlak, med, sůl, česnek, citrónovou šťávu, pepř a za studena lisovaný olej

Čočku uvaříme do měkka (asi 15 minut). Vychladlou čočku smícháme s  pokrájenou cibulkou, rajčaty a řapíkatým celerem. Rajčátka jsem schválně volila červená i žlutá, kvůli barvě. Ingredience na zálivku smícháme v takovém poměru, aby nám zálivka chutnala. Vše smícháme a podáváme jako lehké hlavní jídlo ideálně s kouskem topinky (ale já jím topinky ke všemu, takže mě neposlouchejte :D)




Červená čočka

Červená čočka splňuje všechny atributy luštěnin - je zdravá, plná rostlinných bílkovin, komplexních sacharidů a vlákniny. Má ale několik velkých plusů, které žádná jiná luštěnina nemá. Za prvé, je hned hotová a to bez namáčení. Čočku uvaříte zhruba za 15 minut. Kromě toho, že vařením změní barvu z červené na žlutou, má tendenci se rozvařit, takže je skvělá na zahuštování polévek. Největším bonusem této luštěniny je ale fakt, že nadýmá podstatně méně než jiné.

Nejzákladnější recept je snadný. Stačí na másle nebo jiném tuku orestovat cibulku a na ní vysypat čočku. Směs pak zalíjte vodou a vařte 15 minut. Můžete dochutit solí, solčankou a pepřem. Do čočky můžete přidat i zeleninu. Já zkoušela třeba mix cukety a rajčat, ale nejlepší je nastrouhaná mrkev. Podávejte s volským okem nebo vařeným vejcem.



Celerová pomazánka s červenou čočkou

Červenou čočku vždy vařím celý balík a pak si odebírám na jednotlivá jídla. Tuhle pomazánku máte za chvilku a spracujete na ní zeleninu, které máte na podzim moc a nebo už je těsně před smrtí :D Na oleji nebo másle (já použila ořechový olej) osmahněte cibulku nebo pórek nebo šalotku, přidejte nastrouhanou mrkev, petržel a celer v poměru 2:1:1. 5 -10 minut opékejte. Pak přidejte směs k čočce (nebo čočku ke směsi :D) a projeďte ponorným mixérem. Ochuťte solí a pepřem, můžete zkusit i odvážnější kombinace s kari nebo římským kmínem. Aby byla pomazánka barevnější, přidejte pár lístků řapíkatého celeru. Podávejte samotné, s keksy nebo knackerbroty nebo na topinku. Recept je inspirací z webu fitnesstrava.



Fazole

Fazole na kyselo

Tímto způsobem můžete uvařit i čočku nebo sóju, ale o tom zas někdy jindy. Stačí jen předem namočené fazole uvařit (já je vařím s trouchou kmínu a majoránky, aby nebyly tak nadýmavé). Pak si připravte jíšku, na sádle osmahněte do zlata cibulku a přidejte hladkou mouku. Jíšku pak vmíchejte do fazolí a ochuťte octem, solí a cukrem. Klasicky se podávají takové fazole s klobáskou nebo uzeným. Já ale uzeniny nejím, takže používám jako náhradu nečesky a netradičně uzené tofu.


Zkusit můžete ale i méně tradiční luštěniny. Třeba mungo fazolky, čočku beluga nebo sojové boby. Tak už víte co vařit v lednu a únoru?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...