Přeskočit na hlavní obsah

Ty nejlepší buchty na plech

Odolám lecjaké sušence, odolám čokoládě i bonbónům, na marcipán mě nedostanete. Ale čemu nikdy neodolám, to jsou buchty a bábovky všeho druhu, jen když jsou domácí. Třené, kynuté je mi to jedno. Miluju ovocné moučníky! Ale přes zimu, pokud člověk nechce kupovat nesezónní ovoce z Afriky nebo sahat do zásob zmrzlého či kompotovaného ovoce, musí péct buchty bez ovoce. Nebo taky nepéct, ale to je dost smutná varianta :D Naštěstí existuje několik skvělých buchet, které nám v neděli u návštěvy neudělají ostudu.

Tříbarevný koláč se skládá ze tří těst, takže vypadá složitě.  Na to první budete potřebovat 300g hladké mouky (můžete použít i celozrnnou), 100 ml tuku, 1 vejce, 2 lžíce holandského kakaa a půl prášku do pečiva. Podle chuti přidáme moučkový cukr nebo jiné sladidlo. Těsto se bude strašně sypat, takže přidejte pár lžic vody. Musí ale stále mít tuhou konzistenci. Těsto pak vtlačte do vymazaného plechu. Druhá vrstva je tvarohová - necelé kilo tvarohu, vejce, dvě lžíce másla a sladit zas podle chuti. Poslední žlutá vrstva je bábovková. 200g hladké mouky, 100 ml oleje, 2 vejce, cukr, voda do bábovkové konzistence a druhá půlka prášku do pečiva. Pečte pozvolna asi 40 minut.




Makovec peču nejraději. Přítel ho miluje a já ho mám taky moc ráda. Mák je zdravý zdroj vápníku. To ale pořád není ten hlavní důvod, proč peču makovec často. Recept je extrémně snadný a snadno zapamatovatelný. Hrnek, hrnek a hrnek a je to.
Smícháte hrnek polohrubé mouky (pšeničné, rýžové...) s kypřícím práškem bez fosfátů. Přidáte hrnek mletého máku a půl hrnku cukru nebo jakékoliv množství libovolného sladidla. Já dávám třeba dvě lžíce javorového sirupu a do mléka ještě rozpustím stévii. Do směsi vyklepněte jedno vajíčko a přidejte hrnek mléka. Do těsta nepatří žádnu tuk či olej. Mák je mastný dost. Těsto dobře promíchejte. Pokud je stále husté, přilijte mléko. Těsto vylejte do vymazaného a vysypaného pekáče a pečte asi 25 minut na 180. Po upečení a vychladnutí potřete citrónovou polevou nebo zavařeninou nebo si makovec užijte jen tak. 



Míša řezy

Tak tady pro vás mám hned dvě varianty. Jednu bych pojmenovala letní lehčí a druhou zimní. Letní varianta se více hodí do racionální výživy, je bohatší na bílkoviny a chudší na tuky. Zimní zas ocenítě v zimě, kdy slepice málo snáší.

Letní korpus:

Oddělte žloutky a bílky ze šesti vajec. Z bílků vyšlehejte tuhý sníh. Žloutky vyšlehejte s cukrem (asi 4 lžíce) nebo jiným sladidlem a přidejte dvě lříce rostlinného oleje vlastního výběru.  Šest lžic polohrubé mouky smíchejte s kypřícím práškem bez fosfátů a 2 lžícemi holandského kakaa. Do žloutků postupně přidávejte mouku a sníh. Pomalu a šetrně promíchejte a pečte ve vymazané a vysypané formě asi 15 minut. Mezitím si vyšlehejte půl kila tučného tvarohu se 100g másla a cukrem podle chuti. Máslo je v krému aby lépe držel tuhý, můžete ho nahradit kokosovým olejem, agarem nebo želatinou. Krém namažte na zchladlý korpus a na závěr polijte čokoládou. Pokud chcete čokoládu křupavou, použijte klasickou polevu. Pokud chcete čokoládu měkkou (jdou do ní pak třeba zapíchat svíčky), tak stačí ohřát 2 lžíce mléka téměř k varu a do něj rozpustit čokoládu na vaření. Dezert nechce v lednici aspoň 2 hodiny ztuhnout.

Zimní korpus:

Na zimní korpus vám stačí vyšlehat dvě celá vejce s cukrem a tukem, bude ho muset být více kvůli chybějícím vajíčků, takže asi 1/2 hrnku. Přidejte dva hrnky polohrubé mouky smíchané s 2 lžícemi kakaa a kypřidlem a doplňte do požadované hustoty mlékem. Dál už je postup stejný.




 Nějak jsem ho nestihla vyfotit hezky, vždy už to nevydrželi a začali ho konzumovat :D. Ale zas vidíte, že to je tak dobrý moučník, že nikdo neodolá :)

Tak co si upečete ke kávičce vy? :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...