Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2018

Brambory

Brambory naše předky zachránili od hladomoru. Osobně je považuju za největší poklad z objevené Ameriky. Lidé je v 19. století jedli stále. Obzvlášť pro chudé lidi představovali často jedinou dostupnou surovinu, dostupnější než mouku. Obzvlášť teď v zimě, kdy se tenčí zásoby našich vlastních surovin ze zahrady, můžeme s bramborami častěji počítat. Díky chudým hospodyňkám máme dnes mnoho receptů tradiční české kuchyně.  A tato tradiční česká jídla vám připomenu ve dvou článcích. Zde je první nálož bramborových receptů. Lokše Tyto bramborové placičky jsou oblíbené hlavně na Moravě a Slovensku, ale jsou tak dobré, že si je můžete udělat i vy doma. Podávaly se odedávna plněné na sladko mákem a povidly nebo na slano plněné zelím. Jindy se zase přikusovaly k polévce. Potřebujete jen vařené brambory, které nastrouháte a smícháte s hladkou moukou. Nezapoměňte osolit. Musí nám vzniknout hladké těsto, které půjde válet. Z těsta tedy vyválíme placky, které na sucho pečeme na ...

POMOC

Můj blog už začíná pokrývat mnoho témat. Vše ale začíná u slova VENKOV. Jenže venkov to jsou zvířata, farmáři, příroda, lesy, tradice... Jeden důležitý aspekt tu ale stále chybí. Lidé! Na venkově k sobě lidé mají blíže. To je odvážné tvrzení.Vždyť na vsi vznikají drby a pomluvy, všichni si vidí až do talíře. Ale zároveň tu odjakživa byla i obrovská pospolitost, lidé z jedné vesnice si pomáhali, i když se zrovna dvakrát nemuseli, a ten nejbližší soused byl téměř jako příbuzný. Docela hezky to vystihl jeden můj kamarád, čtyřicetiletý dřevorubec Vojta, který pochází od Brna. Nedávno mi vyprávěl jak mu v noci zavolal soused, že mu prasklo potrubí a neví kde. Že potřebuje lidi, aby mu s tím pomohli. A Vojta bez jakékoliv námitky či zlosti šel a pomáhal. Když jsem se divila, jak je to možné, odvětil prostě: "Tož já su z Moravy, tam je to normálné, že pomóžu sósedovi". Není to krásné? POMOC pro mentálně postižené Lidská srdce jsou schopná rozdávat pomoc a lásku v jakémkoli...

Domácí řezník 4. díl: Vinná klobása

Uzeniny se snažím moc nejíst. Důvodem je totiž to, že jsou v dnešní době zbytečné,. Dříve lidé neměli možnosti uchovat maso déle než pár dní. Někdy používali chladné sklepy, nebo primitivní lednice, kdy navezli ledové kry z rybníků do sklípků. Maso ale většinou uchovávali prosolováním, zavařováním (zde ale vzniká riziko botulismu) nebo uzením. Uzeniny ale obsahují mnoho tuku, soli a karcinogenů z uzení. Pro delší trvanlivost a lešpí barvu se začala používat dusitanová sůl, která je podezřelým karcinogenem. Neříkám, že když si dáte párek, tak na místě umřete, ale jíst každý den salám nebo klobásu není vůbec zdravé. V dnešní době je navíc výroba uzenin zbytečná, protože máme lednice a mrazáky.  Nicméně vinná klobása podle našeho rodinného je tak dobrá, že si ji v období před Vánoci ráda dopřeju. V receptu používáme dusitanovou sůl, známou také jako rychlosůl, ale můžete zkusit i obyčejnou sůl. Nicméně trvanlivost klobásy klesne z 5 dnů na 2. Zapomeňte na vinnou klobásu z krámu, kt...

Štědrovečení recepty

Tak Vánoce jsou za dveřmi a já pro vás mám dva staročeské štědrovečení pokrmy, které by neměli chybět na vánočním stole. Oba obsahují jen ty suroviny, které naši předci měli koncem prosince ve spíži. Jsou zdravé a vydatné a výborné a tradiční...prostě musíte si je uvařit. Černý kuba. Proč černý? Podle hub, hřibů modráků, které černají na řezu. Když vařím krkonošského kubu tak si úplně představuji zasněženou chaloupku uprostřed hor kousek od Jilemnice, kde Anče vaří Kubovi kubu :D Zkuste si při vaření pustit jako kulisu krkonošské pohádky. Kuba chutná každému, kdo se aspoň trochu kamarádí s houbami. Taky si aspoň jednou za rok dáte tolik zdravé ječné kroupy (proč já je vlastně nevařím častěji). Předsevzetí na příští rok: vařit více z krup! Na začátek si dejte vařit kroupy velikost 4.-7. (ty úplně největší si nechte až na masopustní zabijačku). Věřte mi, že na 5 porcí vám bude stačit hrnek 250 ml krup. Na pánvi si osmahněte na sádle cibulku a přidejte k ní předem namočené s...

Františka bez příběhu

Teta má tři psy. O Pepině, ročním berňáčkovi, jsem tu už psala. O Fandovi, malém kříženci jsem psala taky. A tak si tak nějak myslím, že i ten třetí pes by si zasloužil článek, i když mě vlastně nenapadá, co o Františce psát. Františka byl druhý pes tety a strejdy. První byla Pepina číslo jedna. Františku dostali od sousedů a je to desetiletá kříženka jezevčíka. Františka měla před kastrací i štěňátka, Elsu jsme si nechali, dostala ji babička, ale přejelo ji auto. Byla úžasná. Františka tak už 10 let žije u nás na statku. Je to čistotný, ale velmi bázlivý pejsek. Mákrásné zbarvení a doufám, že se od nás nechá mazlit na bříšku ještě dlouho. Takhle vypadala jako štěňátko v roce 2008.

Zvonky z Linze

Linecké cukroví je asi nejčastěji pečené cukroví v českých domácnostech, hned po perníčkách. Toto cukroví je snadné, chutné a neobyčejně estetické. Žluté těsto s červenou marmeládou a občas ještě zasněžené bílým cukrem. Naše kuchyně je velmi ovlivněna starou rakousko-uherkou kuchyní. Linecké cukroví sice u našich jižních sousedů neznají, ale těsto vzniklo skutečně v Rakousku, kde z něj pečou tradiční mřížkované koláče, které zná celý svět. Až české hospodyňky z těsta začaly vykrajovat drobná kolečka a kytičky. Já letos peču málo, teta peče pro všechny perníčky, rohlíčky a pracny, takže já si vzala na starost jen linecké. Jsme s přítelem zatím jen dva takže je to jedno. Bez dětí taky nemám potřebu nějak experimentovat s tvary a udělala jsem zvonky.  Recept na linecké je snadný. Řídí se už od dob Rakouska - Uherska jasným zákonem: 1 díl cukru, 2 díly tuku, 3 díly mouky. Takže smíchejte 1:2:3 moučkový cukr, heru nebo máslo a hladkou mouku. Klidně zkuste i celozrnnou nebo šp...

Perníčky, kam se podíváš

Letos jsem se perníčkově vyřádila. Asi si budete myslet, že jsem zdobila perníčky nebo tak něco. No ráda bych se to naučila, ale to asi až na mateřské (všechno posouvám na mateřskou, to jsem zvědavá jak to budu stíhat...). Letos jsem perníčky jen pekla a šila. Ano šila :D Šité perníčky z plsti můžete použít jako ozdoby na vánoční stromek nebo věnec. Můžete je darovat. Použít jako brož nebo náhrdelník. Můžete si je dát do dózy nebo misky jako dekoraci. Můžete je dát dětem jako hračku nebo vánoční přívěšek... Prostě co vás napadne. Potřebovat budete jen plsť v barvě perníčků, takže tmavě hnědou. Z té si pak pomocí vykrajovátka nebo jiné šablony vystřihněte libovolný tvar (já dělala medvídky, houby, srdíčka, zvonky...). Vždy dva proti sobě. Ty pak můžete ještě nějak ozdobit nebo vyšít. Pak stačí oba tvary sešít k sobě bílou nití. Vzniklý perníček před úplným sešitém ještě vycpěte dutým vláknem nebo čímkoliv měkkým, aby byl perníček pěkně měkky a tlustý. N...

Popelka

Dnes vám jen v rychlosti představím nového člena rodiny. Popelku našli nějací lidé za popelnicemi, proto Popelka :) Její jméno tak krásně koresponduje s vánočním časem, kdy byla nalezena i s pohádkou, která je tak oblíbená. Přejme Popelce mnoho štěstí v naší rodině a nám mnoho radosti, ktrrou nám přinese. Už teď s ní je sranda :) Kdo ji najde?