Přeskočit na hlavní obsah

Ošizený "věnec"

Tyhle Vánoce jsou trochu zvláštní. Chci mít ve své domácnosti svojí výdobu, ale zároveň vím, že na Vánoce nebudu doma. Já jedu ke svým rodičům a přítel zase ke svým. Protože nebudu doma a většinu času trávím stejně mimo byt, tak to letos pojmu trochu ošizeně. Zároveň v rámci šetření nebudu nic kupovat a vše si vyrobím, tímto vás zároveň odkazuji na můj předešlý článek o tvoření výzdobu z papíru za pár korun.


Netradiční adventní věnec, který jsem si vyrobila je podle mě velmi efektní a hezký. Potřebovat k němu budete dřevěnou krabičku (šuplíček), 4 svíčky, kostkatou červenou mašli, plody lesa (kaštany, šišky, šípky, bukvice). Všechny přírodniny jsem prostě a jednoduše poházela do krabičky a svíčky jsem postavila mezi přírodniny, krabičku ovázala stuhou a to je vše. Ale hezké ne?



Právě nám nastal advent a dnes zapalujeme první adventní svíčku na věnci. Svíčku, které se říká železná, následovat bude bronzová, stříbrná a zlatá. Většina zvykoslovných předmětů má kruhový tvar, stejně tak je tomu i u věnce, který nám tak připomíná slunce a věčnost života.  Svíčky by měly mít fialovou barvu, protože to je liturgická barva adventu (například i kněží mají v této době fialová roucha). Jedna svíčka může být i růžová. Slovo advent pochází z latinského adventus, neboli příchod. V době adventu se připravujeme na příchod spasitele Ježíše Krista. Toto období je postní a držela se střídmost v jídle i zábavě, nekonalo se tedy mnoho zábav a tancovaček, přesto si lidé krátili čekání různými zvyky. Vždyť nás čekají svátky svaté Barbory, svatého Mikuláše nebo svaté Lucie (o všech bude článek). Takže si advent užíjte v klidu a pokoji.
Tady ještě pár hezkých a vymazlených věnců z našeho zámeckého zahradnictví :)


Pranostiky:

Když o první advetní nastane krutá zima, potrvá 4 neděle.

Chodí-li se na advent bez kožicha, bude se v postě jistě nosit.

Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedlačku,chleba režného.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...