Přeskočit na hlavní obsah

Masopustní koblihy

Masopust je období během něhož se můžeme dosytosti najíst a nabažit mastného, slaného, sladkého. Období, kdy se můžeme vyblbnout a opít. Vždyť přichází nejdelší postní období roku. Jedním z tradičních masopustních jídel jsou i koblihy. Poctivé zlatavé koblížky plněné tradičně domácí jahodovou marmeládou. Myslím, že se bude celý průvod masek olizovat až za ušima.

 

 Masopustní koblihy

Nejprve si ve 200 ml vlažného mléka rozdrobte kostku kvasnic. Přidejte trochu cukru a špetku mouky. Nechte vzejít kvásek. V misce vylehejte 3 žloutky s lžicí cukru a 50 g hery (nebo jiného tuku, máslo, sádlo). Do vzniklé třené směsi přidejte 2 lžíce rumu, kvásek a 500 g hladké bílé mouky. Těsto opravdu pořádně propracujte vařečkou. Klidně i ručně, jen spalte nějaké ty kalorie, co snědením koblih naberete :D Hladké těsto nechte 30 minut kynout. Pak ho vyválejte na placku a vykrajujte kolečka. Polovinu koleček poklaďte lžičkou oblíbené marmelády, ta jahodová je nejlepší. Kolečka pak spojte a spoje pomačkejte. Koblížky pak nechte ještě aspoň 15 minut kynout, jinak se vám v oleji rozlepí a marmeláda vyteče. V kastrůlku roztopte řepkový olej. Musí ho být dost, aby koblihy plavaly. Pak koblížky vhazujte do rozpáleného oleje. Jde to rychle, koblížky obraťte, aby byly zlatavé ze všech stran. Koblihy dejte na ubrousek, který nasaje přebytečný olej. Podávejte teplé nebo vychladlé, posypané moučkovým cukrem. Z těsta můžete tvarovat i kuličky, vrtulky nebo copy, které pak vyválíte v moučkovém cukru se skořicí. 




Ještě přidávám krátký exkurz do našeho včerejšího masopustu :D Přítel šel za medvěda, kamarád za ženskou a strejda za podomního obchodníka ze 30. let :D



A na závěr přidávám pár pranostik na masopustní období: 

Masopust na slunci - pomlázka u kamen.

O masopustě rampouchy, úrodný rok na mouchy.

Konec masopustu jasný - len krásný.

Březnový slunce má krátký ruce.

V březnu prach a dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.


Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...
Okomentovat
Další informace

Ekologická domácnost (a ekonomická)

Tak a je to tady! Mám vlastní domácnost. A protože chci, aby naše příroda i venkov mohly volněji dýchat a mám dobrý pocit, když můžu pro planetu udělat něco dobrého, rozhodla jsem se, že ta moje domácnost bude ekologičtější. Možná nedělám vše, co bych mohla, ale snažím se, abych mohla žít s čistým svědomím, že jsem něco udělala. Zde je pár nápadů jak to dělat podle mě lépe. 1. Nejlepší je ten odpad, co vůbec nevzniká Je to pravda, ale dost těžko se to uvádí do praxe, zvlášť pokud nebydlíte v Praze, ale na malém městě jako já. V Praze už fungují obchody bezobalové, kde nakoupíte přímo do svých donesených skleněných nádob a pytlíků. Tady si o tom můžeme nechat jen zdát. Takže se aspoň snažím co můžu. Ovoce a zeleninu mám svojí ze zahrádky nebo od sousedů. Pokud už si zeleninu kupuji, vždy dám přednost té, kterou si můžu nabrat sama a ne už baleným kouskům. Na ovoce jsem si ušila stylový pytlíček s dekorem jablek. Mléko si čepuji z mlékomatu do skla a doma si z něj vyrábím jogurt...
Okomentovat
Další informace

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...
Okomentovat
Další informace