Přeskočit na hlavní obsah

Únor na statku

Mám pro vás pár aktuálních fotek a videí z našeho statku. Únor je blátivý a mrazivý. Taky letos ze začátku plný sněhu. Ale já říkám, že to je dobře. Únor bílý - pole sílí. Jako zemědělec mám radost, jako chovatel už menší a jako řidič jsem více než rozladěná :D 
Tento víkend jsem plánovali strávit u tety, protože už jsme dva víkendy na farmě nebyli celý den. Teď se to vážně hodilo, protože teta onemocněla a chřipka ji připoutala k posteli. Takže sobotu i neděli jsme strávili na statku a starali se o 10 telat, kočky, psy, 12 koz, 2 krávy, 12 králíků, nespočet drůbeže a stádo ovcí. 

Telata a kydání
V sobotu bylo práce nejvíc, protože jsme museli vykydat. Začali jsme hned v osm ráno. Petr šel rozdělat balík sena a naházet ho do stáje. Já připravila telatům mléko, na jedno tele 4 litry mléka, které je potřeba rozmíchat v horké vodě s octem (ten se přidává kvůli lepšímu trávení). 8 telat už pije z kýble, 2 nejmladší pijí z cucáku pro telata. Když telata mléko vypijí, musí se všechny nádoby pečlivě vymýt, aby se zbytky mléka nakazily a nevznikaly v nádobách bakterie, které by pak ublížily telatům. Cucáky se musí umýt vně i venku. Pak jsem nakrmila jehně: teplé mléko se smetanou do lahve, jehně takto dostává 4x denně. K telatům se musí ráno a pak ve 4, při odpoledním krmení jim ještě steleme nové seno, aby byla telata v teple a suchu. Současné mokré a větrné počasí jim nedělá vůbec dobře. Ve dvanáct ještě dostávají čistou vodu. Pokaždé se jim doplňuje směs ovsa a startéru (granule).

Krávy
Krávy už měly pořádně zadělanou podestýlku, protože teta, která je jinak kydá každý den, je nekydala, od té doby, co onemocněla. Odvezli jsme od nich 12 koleček mokrého a těžkého hnoje.  Kravám jsme pak nastalali čistou a suchou slámu a žlab jim naplnili senem. Taková jedna kráva sní denně až 14 kilo sena. Pro přilepšení jím dvakrát denně dáváme ještě kaši z pšeničného květu, vojtěšových granulí a ovsa. Krávy taky hodně pijí, denně až 20 litrů vody. 

Kozy
Kozy dostaly jako každý den seno, vodu a drcený oves. Máme je rozdělené v kotících po 4. V jednom jsou mladé loňské kozy- Líza, Čertice, Jahoda a Anička. Ve druhém jsou březí starší kousky - Blažena, Adéla, Rozárka a Marianka. V posledním kotci jsou ustájené kameruské kozy, jedna holandská koza a quesandské ovečky.

Drůbež, králíci a Pepa
V druhé části maštale máme zazimované slepice a kachny. Všichni dostali pšenici a vodu (kachny i na koupání). Slepičince je potřeba často vyhrnovat ven na hnojiště. Prase Pepa dnes dostalo kaši z pšenice a zbytky. Všechny králíky jsem v sobotu vykydala a nastalala jim čistou slámu. |Dostali ječmen, seno a vodu. Pokud mají misky špinavé, vždy je vymyju. 

Venkovní pastva
Nakonec se musí i na pastvu. Na venkovních pozemcích máme ještě 4 králíky, kteří také chtějí bydlet v čistém kotci s dostatkem krmení. Krom toho máme na pastvině ovce. Ty mohou jako jedny z mála zvířat přezimovat venku. Na elektrické rikše jim vozíme seno a mačkaný oves. Problém je ale zdoj vody, který zamrzá a tak jim musíme vozit teplou vodu z domova ve velkém kanistru. 
 Jak vidíte práce to není málo a jeden člověk stráví péči o naše svěřence zhruba 5 hodin.
Jsem zvědavá jestli to budou parťáci i až vyrostou


Na všechno ten foťák zaostří, jen na to jehně ne :D


Prasa nemám moc ráda, ale tady je Pepa úplně k pomazlení

Užívá si, že má čerstvě nastláno slámy, občas ho drbu hráběma na zádech :)


Kropenka něco našla v seně, jak se prodlužuje den, sníší více a více


Tahle samice je už několikrát prověřená matka, letos nám dala 5 klubíček, od jiné máme ještě 7

Telata vyrostla tak, že už se nevejdou do boudiček. Polepšila si a dostala takovýhle výběh pod stanem :) Strava ale zůstává stejná - mléko a startér s ovsem :)

Statek v zimě 



 

Tady vám ještě posílím pozdrav. Zvěř jsem obstarávala ve svém oblíbeném svetru, tradičních modrých monterkách a zmijovce. To je teď moje nejmilejší čepice :D Už aby bylo jaro! Těšíte se na jaro? Ještě před tím na Masopust? Chtěli byste mít tolik zvířat i přes to, že to je spoustu práce? :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...