Přeskočit na hlavní obsah

Špindo, vítáme tě v rodině!

Králíky jsem si zamilovala ze všech hospodářských zvířat nejvíce. Jsou krásní, úsporní na prostory, relativně nenároční na čas i stravu. Mají velmi chutné maso a jsou prostě nádherně měkoučcí. Ze všech plemen se mi vždy nejvíce líbili strakáči. Takže jsem se rozhodla, že budu chovat právě české strakáče.  A to ty úplně obyčejné černé. Pro neznalé králičích plemen je potřeba říci, že strakáčů je celá řada - anglický, maklemburský, německý... A barev, které mohou jejich flíčky mít je taky hned několik - divoké zbarvení, havana, modré....

Už je náš!

Samec do chovu
V říjnu jsem dostala samici Kloky, ale neměla jsem k ní samce. Teta sice navrhovala, že ji můžeme na připuštění jen někam vozit, ale já cítila, že jako chovatel bych měla mít chovný pár. Abych do našeho okresu přinesla novou krev, vydala jsem se na nákupy do nedalekých Strakonic. Tam byla 2. února výstava králíků a holubů. České strakáče tam zastupovali tři samice a jen jeden samec. Volba byla tedy jasná. Nicméně Špinda se mi hned líbil. Byla jsem ale nepříjmeně překvapená, když sjem zjistila, že je chovatelky s trvalým bydlištěm v Neznašově. Což je asi 3 km od nás. Naštěstí jsme se s chovatelkou kontaktovaly přes Facebook a zjistila jsem, že už bydlí a chová a králíky v Čepřovicích. Podle rodokmenu má Kloky i Špinda jiné předky, takže jsem spokojená. Odvezla jsem si ho domů v kleci pro hlodavce. Noc strávil u mých rodičů v bytě a ráno jsme autem vyrazili směr Týn nad Vltavou. Snažila jsem se celou cestu moc necukat s autem, aby mu nebylo zle :D Špinda se hned ukázal jako celkem kliďas. Rychle si zvykal, sežral dvě mrkve, jen se trochu klepal, když se k němu nahrnulo více lidí a pak na statku psi. Špindovi jsem bohatě vystlala dva kotce slámou, dostal čerstvé seno, ječmen a vodu. Teď ho nechám ještě trochu povyrůst a pak ho seznámím s Kloky. Přeji mu hodně zdraví a mnoho mláďat. 
Říkám, musíme to zdokumentovat :D


Napřed kydání a čištění
Pak stlaní čerstvé slámy


Neználkův kamarád
Možná si říkáte, kde jsme vzali to jméno Špinda. Že jste ho už někde slyšeli? To jistě, pokud jste četli Neználka ve Slunečním městě. Tam se vyskytuje postava jménem Špinda Strakáček, maleček, který nosí šedé oblečení, aby ho nemusel prát, když se ušpiní. Jméno vymyslel můj přítel Petr. 







Líbí se vám Špinda?
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatomartinské posvícení

I když bydlím v Týně nad Vltavou, stále slavím naše radomyšlské martinské posvícení. Posvícení bývá často poslední bujará oslava před nastávajícím vánočním půstem a zároveň využívá plné bohatosti, kdy jsou sýpky stále plné. Posvícení oslavuje výročí vysvěcení místního kostela a v Radomyšli máme právě krásný gotický a velmi starobylý kostel zasvěcený svatému Martinu. gotický kostel v Radomyšli  Svatý Martin je veskrze sympatický světec, který se narodil na území dnešního Maďarska. Už od mládí se chtěl dát na církevní dráhu, ale rodiče mu vybrali cestu vojáka římské armády. Jeho otec byl vojákem celý život. Martin plnil své povinosti spolehlivě a poctivě, takže se stal důstojníkem. Přestože byl římským vojákem, zachovával si křesťanské ctnosti. Ke svému sluhovi se choval svatý Martin půlí plášť žebrákovi bratrsky, byl skromný a laskavý. Nejznámnější je legenda o žebrákovi a plášti. U městské brány v Amiensu v zimě v roce 335 uviděl Martin žebráka, který se třásl zimou a...
Okomentovat
Další informace

Králičí spektrum

Do našeho králičího osazenstva přibylo několik nových kousků. O angorských králících a českých strakáčích jsem už články psala. Teď pro vás mám další tři plemena, kterými se můžeme pyšnit. Králíčci jsou ale bez papírů, takže nejsou vhodní do zájmového chovu nebo na prodej. Nicméně na ukázku k muzeu jsou skvělí, všichni se nechají mazlit a hladit. Jsou krásným příkladem práce chovatelů, kteří za léta snažení dosáhli úžasných barevných kombinací. Evžena, burgunského králíka jsme dostali od lidí, kteří si ho koupili jako zakrslého králíka. Nicméně Evžen poněkud vyrostl a nevešel se jim do klece pro zakrslé králíky, tak skončil u nás. My ho u nás necháme dožít a bude mazlený námi i návštěvníky muzea. Kuní ramlici a kaliforňačku jsme dostali od Lenky Limů. Ta chová tato plemena na kůži, vydělává si kožky. Tyto dvě králičice už byly nad rámec chovu, tak je dala nám. Obě jsou celkem krotké, ale jak už to bývá, nejsou tak mazlivé jako samci. Burgunský králík Toto krásné zrzavé plem...
Okomentovat
Další informace

Knížky Farmářky Lucky

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám napsat o knížkách, které ráda čtu. Nejsem přece žádný kritik :D Ale beru to tak, že třeba někoho ispiruji k přečtení něčeho, čemu věřím :) Zima je doba, kdy má člověk nejvíce času na čtení. Ráda čtu kuchařky a knížky o venkově. Z příběhových knih mám nejraději historické romány.  Tady je pár knížek, které vám mohu s čistým svědomím doporučit. Tyto knihy mají vždy nějakou přidanou venkovskou hodnotu. Přenesou vás na louky, do šumavských lesů, do světničky našich prababiček nebo na náves 18. století. Poskytnou vám dobrodružství, napětí i romantiku, a mnoho informací ze života našich předků. Kuchařky a knihy o tradicích a venkově Krkonošská kuchařka aneb hory dávají chléb je kniha Miloše Gerstnera z roku 2015. Nejde ale o klasickou kuchařku s abecedním seznamem receptů. Kuchařka obsahuje vyprávění o životě v horách na přelomu 19. a 20. století v každém měsíci roku. Je plná lidových tradic a nádherně realisticky vykreslené bídy i radosti obyv...
Okomentovat
Další informace