Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2018

Maková panenka

Mák je taková naše národní superpotravina. Jsme největší vývozci máku na světě a není divu. Mák se konzumuje hlavně u nás a pak na východ u sousedů. Jinde ve světě se mák v kuchyni využívá spíše zřídka a má špatnou pověst (lidi si myslí, že to je droga...vážně). Toto semínko je nejbohatší potravinou z hlediska obsahu vápníku. Mléko by se před ním mohlo stydět :D. Dále obsahuje mangan, hořčík, fosfor...Mák používáme na posypání pečiva, jako náplň do buchet a do řady dalších tradičních českých pokrmů. V neposlední řadě se dával dětem do teplého mléka s medem, aby se jim dobře usínalo. Přeci jen trochu toho morfia mák obsahuje :)  Já si na mák vyšila hezký pytlíček. Koupila jsem ho už ušitý v galanterii a měl i předkreslený motiv máku, ale není problém si z plátna ušít pytlík a motiv si můžete sami nakreslit. Nezapomeňte přišít stužku na zavázání pytlíku, aby se vám mák nerozsypal. Mák je krásná rostlina po celou svou vegetační dobu. Napřed nás na polích os...

Rodinný strom

Historie mě vždycky fascinovala (to jsem se vám asi nepochlubila, že jsem ji jeden semestr studovala na univerzitě :D). Hrozně mě bavily příběhy českých králů a velké bitvy minulosti, ale snad ještě více jsem se zajímala o historii lokální a místopis. Zajímala jsme se o dějiny městečka, ve kterém jsem vyrostla a o lidi, kteří v něm žili, včetně mých předků. Tuto vášeň mám po svém tátovi, který je mimo jiné zdatným numismatikem. Táta díky listování v třeboňském archivu sestavil náš rodokmen až do roku  1748. Samosebou jen ze své strany, takže znám jména jen malé části svých předků. Zjistila jsem, že moje rodina žila na Radomyšlsku už před více než 300 lety (takže já ruším tuto tradici). Pokud se vám nechce hledat v archvivu, a vřte, že to není snadná práce, a přesto se vám rodokmeny líbí, zkuste si vytvořit svůj malý rodinný rodokmen. Já jsem ještě mladá a bezdětná, ale moje babička s dědou už mají několik vnoučat od svých tří dcer, a to už dá na pár větví takového rodinného st...

Země Živitelka 2018

Letos jsem si Země Živitelky vážně "užila". Byla jsem na ní pracovně a to 5 z jejích 6 dnů. Hlídala jsem exponáty v expozici Sto let českého zemědělství a umravňovat lidi a děti, aby nelezli na traktory a neničili žentour mě opravdu nebavilo. Každopádně jsem si celou výstavu několikrát prošla a i letos bylo mnoho k vidění. Tím, že jsem byla na výstavě prakticky každý den, jsem si mohla prohlédnout beef show, na které se předváděla ta nejkrásnější zvířata plemen angus a limousine. Dále jsem viděla vyhlášení nejlepšího berana plemene Zwarbles. Prošla jsem si všechny zvířata, která na výstavě byla. Ochutnala jsem také výborné lahůdky jako třeba angus burger nebo výbornou polévku halaszle a sumčí salát z pavilónu rybářů. Překvapila mě i zmrzlina podávaná na Živitelce, která byla jen z jahod s cukrem a bílého jogurtu. Je vidět, že lidé už mění své myšlení a chtějí kvalitní přírodní produkty, za které jsou ochotni si připlatit (velká zmrzlina stála 55 korun). Chutnala skvěle a jin...

Škvarkové placky od prababičky

O mojí prababičce jsem tu už psala ve článku o vdolkách z plotny. V její chaloupce bylo vše, co si můžete v pohádkovém stavení na konci světa představit - pruhované peřiny z prachového peří, zelená almara se svátečním porcelánem, pec na chleba, vyšívaná tapisérie s loveckým výjevem a velká pec s plotnou. Její plotna ale nevoněla jen vdolkami, ale i těmito skvělými plackami. Placky sloužily jako svačina, ale nezřídka i jako hlavní jídlo. Mamka si pamatuje jak se jako malé děti vyřadovaly na pec s hrnečkem melty a babička jim podávala hotové placky. Jsou skvělé a chutnají skoro všem dětem i dospělým. Zavzpomínejte na staré doby a vyzkoušejte tento až triviálně jednoduchý recept. Potřebujete jen 3 hrnky hladké mouky svého výběru, hrnek mléka, hrnek vody, 2 lžičky jedlé sody, 1 lžičku soli, 3 lžíce máku a 3 lžíce škvarek, v nouzi můžete škvarky nahradit sádlem. Škvarky je ideální rozpustit v teplém mléce. Ze všech surovin smícháme řidčí těsto (asi jako kynuté) a z něj si na pomouč...

A kde berem tu vlnu?

Na vlnu se chová po celém světě celá řada plemen ovcí, koz, velbloudů, alpak... Spřádat můžete lecos :D. My máme kromě angorských králíčků, o kterých už jsem článek psala (odkaz), ještě ovečky, beránka a kozlíka. Od dubna do října jsou venku na pastvě a v zimě ve stodole na zimovišti. Každý den dostávají dostatek vody, seno nebo jetel a dávku ovsa. Samozřejmostí je i minerální kostka, stříhání, ošetření paznehtů, odčervení a další péče. Kozlíka máme kašmírského, z něhož získáváme známý a drahý kašmír. Toto plemeno se k nám dostalo z Kašmíru v Himalájích. Nicméně kvalita vlny koz se odvijí od prostředí, v kterém žijí a v Čechách jsou často chovány spíše pro maso než pro vlnu. My našeho kozlíka Vildu ale stříháme a spřádáme. V dalších článcích vám určitě ukážu přízy i případné výrobky. Ovečky Merino landschaft jsou primárně na vlnu. Je to skutečně staré středověké plemeno ze severní Afriky. Vlna těchto oveček je jemná, velmi výhřevná a antibakteriální. Obě naše ovečky už měly...

Na návštěvě u statkáře: Bourárna statku Netěchovice

Nejsem vegetariánka, ale byla bych jí, kdybych neměla možnost přístupu k ověřeným statkářům a farmářům, kteří se ke svým zvířatům chovají s respektem, láskou a dávají jim tu nejlepší péči. Žádné velkochovy, méně stresu, kvalitní krmivo a podestýlka. Pokud i vy sdílíte názor, že jsme to, co jíme a jste milovníci hovězího a telecího masa, zavítejte na náš Statek v Netěchovicích, kde je mimo jiné chov hovězího dobytka a jeho zpracovna. V letošním roce bylo maso z Netěchovic oceněno značkou Regionálního produktu Vltavotýnska. Články v této rubrice jsem se rozhodla pojmout formou rozhovorů přímo s farmáři. Tentokrát to budou Petr a Jarda, řezníci z bourárny statku. Jak dlouho už na Vltavotýnsku provozujete vaší bourárnu? Třetím rokem, ale každodenní provoz funguje dva roky. Museli jsme si zákazníky nejprve najít, ale lidé se brzy naučili chodit si k nám do bourárny pro kvalitní maso. V čem se právě vaše maso liší od toho běžně dostupného z obchodu? Primárně jde o maso...

Domácí mlékař 3. díl: Naturální sýr se syřidlem

Výroba přírodního sýra je skutečně jednoduchá. Potřebujete jen mléko a syřidlo. Můžete samosebou použít i nějakou kulturu na zjemnění chuti,  ale to už nechávám na vás. Pokud budete sýry dělat sporadicky, stačí vám hrnec a teploměr. Jestli se chcete ale mlékaření věnovat více, zkuste si koupit nahřívací lodny, které po nastavení udrží teplotu podle vašeho přání.  Potřebovat budeme libovolné množství mléka, ale doporučuji dělat alespoň ze dvou litrů. Samosebou potřebujeme čerstvé mléko, ne krabicové. Já mám mléko z našeho mlékomatu. Mléko ohřejeme na 35 stupňů. V převařené vodě si rozmícháme syřidlo. Postupujeme podle návodu na sklenici. Syřidlo se dá koupit přes internet a je poměrně drahé, používá se ho však jen pár kapek, takže vám vydrží opravdu dlouhou dobu.Vodu se syřidlem za stálého míchání vlijeme do mléka. Mléko stále necháme na teplotě 35 stupňů a počkáme asi 40 minut. Toť vše. Po uplynutí doby se vytvoří sýřenina, mléko se srazí. Sýřeninu no...

Domácí pekař 3. díl: Poplamenice

 Poplamenice dřív znalo každé dítě a těšilo se na ně "jako malé dítě" :). Jde vlastně o chlebové placky, kterými se zkoušelo, jestli je chlebová pec už dostatečně rozpálená. Zkoušet teplotu na celém chlebu by se asi moc nevyplatilo, takže naši předci zkoušeli do pece jako první jen malé placičky. Tyto placky dozdobili sušeným ovocem nebo škvarky a pak je ještě teplé dávali dětem. Poplamenice je skutečně nezbytné jíst ještě teplé. Po vychladnutí ztvrdnou a nejsou dobré. Je to totiž prakticky jen koncentrovaná kůrka bez vlahé střídky.  O poplamenicích se píše už v Babičce Boženy Němcové:  Když babička pekla chléb, měly vnoučata posvícení. Pokaždé dostaly poplamenici a po malém bochánku, švestkami neb jablky plněném, což se jim dříve nestávalo. Musely ale zvykat dávat pozor na drobty. „Drobty patří ohníčku,“ říkala babička, když smítala ze stolu drobečky a do ohně je házela.   Receptem jsem se nechala inspirovat v pořadu Herbář (1. díl 2. řad...