Přeskočit na hlavní obsah

Nejnepříjemnější část práce chovatele


Je to jedna z nejkontroverznějších a nejtěžších záležitostí v životě chovatele nebo zemědělce. Každý, kdo chová zvířata si musí ujasnit, proč je chová. Chovat větší množství zvířat jen pro potěchu a mazlení jako domácí miláčky, je ekonomicky nesmyslné a nemyslitlné. Vždy tedy příjde doba, kdy se musíme se zvířetem rozloučit.


Maso za spokojený život
Zvířata mají u dobrých chovatelů krásný život. Velký výběh, čistou podestýlku, dostatek kvalitního krmiva, lékařskou péči, lásku. Za to chovateli musí nějak platit. Některá nám dávají svou vlnu, jiná mléko a některá maso. Samosebou zvířata na mléko, jako jsou krávy nebo na vajíčka jako jsou slepice si necháváme déle a o to delší je i jejich život. Masná zvířata - prasata, králíky obvykle zabijíme v mladém věku. 

Může být usmrcení etické?
Dost často se lidé ptají, proč zvířata na mléko nebo na vajíčka nenecháváme dožít. Má to dva důvody. První je jednoduše to, že zvíře už nám nemá co za svůj pohodlný život dát. Krmení už se nám jednoduše ekonomicky nevyplatí, tudíž krmení ukončíme a zvíře si vezmeme na maso. Druhý důvod je to, že není nic horšího než staré nemohoucí zvíře. I pohled na starého člověka, který se stářím a chorobami už nemůže hýbat je smutný. Ale člověk není zvíře, i když se nemůže hýbat stále může využívat svoje duchovno, svůj rozum. Zvíře má jen svůj pohyb a zdraví, a když o něj příjde, je to neštěstí. Není nic horšího než starý kůň, kterého bolí i stát na nohou nebo králík, který je tak zesláblý nemocí a stářím, že se ani nemůže napít. Pro stará zvířata je často rychlá smrt z rukou chovatele úlevou a vysvobozením. Je třeba si ujasnit, že zvíře není člověk. Má sice city a instinkty, ale nemá rozum ani zdaleka podobný tomu lidskému.

Láska chovatele
Někteří si také myslí, že všichni chovatelé, kteří svá zvířata zabijí a mají je na maso, je vlastně nemají rádi. Nic není dál od pravdy. Zkuste někdy pobýt na farmě či statku a uvidíte, jak láskyplně se chovatelé starají o svá zvířata. Jak je drbou, strachují se o ně, krmí je a je to pro ně ten největší relax a často i smysl života.
Správný chovatel chce, aby jeho zvíře mělo co nejrychlejší smrt. Jde především o jeho psychiku a stres. Ale i z čistě praktického důvodu by měla být porážka pokud možno bez stresu a rychlá. Když se zvíře před smrtí vystresuje pouští ze svalů vodu a ty pak ztrácí na objemu, rovněž kvalita masa jako takového stresem upadá.

Přeprava je horší
Nejhorší je přeprava zvířat, která je pro ně stresující. Ne vždy se tomu dá vyhnout. Na jatka zvířata nějak dopravit musíte. Drobnější zvířata ale porážíme doma pro svojí potřebu. Zvířata tedy nikam nevozíme, ale jdeme za nimi. Snažíme se, aby ostatní zvířata neviděla zabijení. Jsou to zvířata a nejde zde ani tak o nějaké citové pouto, ale spíše o pach krve, který je znervózňuje. 

Jak se stavíte k porážení jatečních zvířat vy? Vadí vám to, ale maso přesto jíte nebo jste vegetariáni? Sami máte chov a sdílíte mé názory?


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatý Ján

Svatojánské býlí, ohně, slunovrat, láska, příroda na vrcholu sil. Jak slavíte svatoján vy? Svatý Jan Křtitel Narodil se v Jeruzalémě knězi Zachariáši a jeho ženě Alžbětě, příbuzné Panny Marie.Ve svých třiceti letech odešel do pouště, kde žil asketickým životem. Po návratu začal křtít lid v řece Jordán. Jeho vliv a obliba stoupaly. Začal kritizovat společnost a mimo jiné i Heroda Antipu za to, že si vzal za ženu sestru jeho bratra. Prostřednictvím Salome, která krásle očarovala tancem, pak Jan Křtitel přišel o hlavu. Dodnes je patronem tkalců, kožešníků, zpěváků, tanečníků, muzikantů a dalších.  Svatojánská noc Během této noci se tančilo okolo ohňů a oslavovala se síla země, která je právě v době letního slunovratu na vrcholu. Mladé páry skákaly přes ohně a který se nepopáli, ten měl zůstat do smrti spolu. Děvčata házela přes oheň a nebo do řeky věnečky, čímž se symbolicky oddávala chlapci, který věnec chatil. Od svatojánského hně se zapalovala košťata. Ta se pak vyh...

Domácí mlékař 3. díl: Naturální sýr se syřidlem

Výroba přírodního sýra je skutečně jednoduchá. Potřebujete jen mléko a syřidlo. Můžete samosebou použít i nějakou kulturu na zjemnění chuti,  ale to už nechávám na vás. Pokud budete sýry dělat sporadicky, stačí vám hrnec a teploměr. Jestli se chcete ale mlékaření věnovat více, zkuste si koupit nahřívací lodny, které po nastavení udrží teplotu podle vašeho přání.  Potřebovat budeme libovolné množství mléka, ale doporučuji dělat alespoň ze dvou litrů. Samosebou potřebujeme čerstvé mléko, ne krabicové. Já mám mléko z našeho mlékomatu. Mléko ohřejeme na 35 stupňů. V převařené vodě si rozmícháme syřidlo. Postupujeme podle návodu na sklenici. Syřidlo se dá koupit přes internet a je poměrně drahé, používá se ho však jen pár kapek, takže vám vydrží opravdu dlouhou dobu.Vodu se syřidlem za stálého míchání vlijeme do mléka. Mléko stále necháme na teplotě 35 stupňů a počkáme asi 40 minut. Toť vše. Po uplynutí doby se vytvoří sýřenina, mléko se srazí. Sýřeninu no...

Kachnobraní

Máme tu podzim a blížící se posvícení. To je čas, kdy musí husy trpět za zradu svatého Martina. My husy nemáme, takže to odnesou kachny. Když se nám narodil sirotek chocholaté kachny, rozhodla se teta, že mu pořídí kamarády. Koupili jsme 10 kachen pižmovek. Ty u nás od dubna do října dováděly, čachtaly se ve vodě, prolézaly ten náš 12x10 zahradní prales, ve kterém hledaly hmyzáky a krmily se jen pšenicí a syrovátkou. Bohužel, přišel jejich čas a to právě včera.  Kachny jsme pochytaly a můj šikovný skoromanžel jim jedním úderem srazil hlavy. Tím, že na nás byly zvyklé až do poslední chvíle nic netušily.  Když zabíjíme takto více zvířat najednou, používáme škubačku. Ušetří vám opravdu mnoho práce.  Zvíře ale před použitím škubačky musíte spařit. Používáme vodu, která dosáhla 79 stupňů. Méně kachnu nespaří, a více se také nedoporučuje, kachtě to poruší kůži. Zvíře ve vodě pořádně vykoupejte ze všech stran, aby se voda dostala i pod křídla. S vodními...